Česká chodecká štafeta Martínková-Hlaváč se na OH těsně neprobojovala. Skvělý Zajíček vytvořil nejlepší český historický výkon kategorie U23 na 20km - 1:24:10! Morávek se na 20km vytrápil v čase 1:28:32. Výborná Klimentová se nominovala na MS U20 do Limy v obrovském osobním rekordu na 10km - 46:28. Kvalitní výkon v U20 na 10km předvedla i Franklová, taktéž v osobním rekordu - 49:04. A proč na tuto vrcholnou akci neodjel nominovaný trenér Piták, který měl za úkol dovést českou maratonskou štafetu na OH? Škoda, že za sebe neposlal adekvátní náhradu, možná to byl ten pověstný malý kousíček, který k vybojování OH nominace nakonec chyběl......  

RESULTS 10KM RACE WALK MEN

RESULTS 10KM RACE WALK WOMEN

RESULTS 20KM RACE WALK MEN

RESULTS 20KM RACE WALK WOMEN

RESULTS  MARATHON RACE WALK MIXED RELAY

Letošní první vrcholnou chodeckou soutěž, mistrovství světa chodeckých týmů, hostila o uplynulém víkendu turecká Antalya.

Turci neponechali nic náhodě a v loňském roce vyrazili na studijní cestu do Poděbrad, kde probíhalo ME chodeckých týmů.

V Turecku se pravidelně koná v lednu/únoru závod bronzové úrovně. Ten se řadu let odehrával na silnici u pláže Konyaaltı. V letošním roce se však přesunul k Expu a v Expu se, bohužel, konal i závod MS. Bohužel je zcela na místě. Výstavu nazvanou Expo pořádali Turci v roce 2016 a od té doby areál, který se nachází mimo město, chátral. A bylo to znát na každém kroku.

V sobotu, den před hlavním závodem, se Turci po vzoru Poděbrad rozhodli uspořádat testovací závod. Je otázkou, co testovali. Prvním zádrhelem se ukázala být již samotná registrace ke startu. Masters atleti a atletky brzy zjistili, že přes registrační formulář TAF se prostě nedá projít a systém je odmítne. Navíc propagace závodu byla nulová a většina zájemců o start to při problémech s registrací jednoduše vzdala. Za ty odolné to vybojovali Češi a po asi 3 týdnech od spuštění registrace byl systém konečně funkční!

V sobotní podvečer se pak masters atleti společně s mládeží (šel se i šampionát Turecka na 3 km žákovských kategorií) postavili na start. Ke štěstí všech na místo jako první dorazili opět Češi a naše mini výprava absolvovala uhádanou a ukřičenou anabázi, po které nakonec i turecká ochranka pochopila oč jde a pořadatelé umožnili závodníkům vyrazit do Svolavatelny. Štastlivci dorazivší po Češích ani netušili, co se odehrávalo o pár minut dříve. I tak někteří účastníci masters závodu označovali organizaci závodu slovy “Afrika”. Ukázalo se že testovací závod bude svérázný. Časomíra ještě nebyla plně funkční a tak se šel závod měřený na ruku na 2km dlouhém, ještě nedokončeném okruhu. Společný start s dětmi byl sice opožděn, ale nakonec se vyrazilo.

V Masters závodě zvítězil s přehledem Polák Lipiec, jeho čas bohužel neznáme, zpracovat výsledky stále ještě pořadatelé nezvládli. Druhé místo pro sebe získal Josef Smola a po zmatcích, kdy účastníkům začali rozdělovat medaile se zpožděním a vítěze zcela propásli, se dočkal i krásné a po tureckém dobrodružství opravdu zasloužené medaile. Původně slibované vyhlášení nakonec proběhlo pouze pro mládež a to jen mikrofonem, podium 12 h před startem závodu ještě neexistovalo. Je až s podivem, co dokázali Turci přes noc dodělat. Závodní trať byla, pohledem diváka, nekonečná. 1km rovinka tam a další kilometr zpět. Při závodě masters atletů fučelo, až se palmy ohýbaly, druhý den bylo počasí výrazně lepší. Okruh byl pro diváky téměř nedosažitelný. Fanoušci mohli sledovat asi tak 400m celé trati zbytek byl nedostupný. Tam, kde nebylo zázemí závodu, tam byl plot, ochranka eventuelně na druhé straně svodidla, plot a pole. Potencionální diváci často přijeli, chvíli okouněli a raději odjeli na pláž, neb ve zpustlém areálu prostě nebylo vůbec nic.

V 7h ráno byl okruh připraven pro start prvního závodu. V závodu juniorů na 10 km startoval v českém dresu Albert Kukla. Ten se k závodu kvalifikoval již v Dudincích, následně se zvládnul zlepšit skoro o 90 sec a v Turecku toužil osobáček vylepšit. K závodu nastoupilo 51 chodců. Zvítězil Australan Beacroft v rekordu své země U20 39:56. O pouhou sekundu zpět byl Číňan Shi.

Jak obrovský je rozdíl mezi evropskou a světovou chůzi se přesvědčil evropský šampion Weigel. I přes osobní rekord sub 41 minut skončil “až” 10. Albert Kukla do 6 km bojoval ve třetí desítce o OR, pak mu však zcela vypnuly nohy a propadl se na konečné 31.místo ve svém druhém nejlepším čase 43:29. Sám chtěl sice více, ale rozhodně nezklamal. Za ideálním poděbradským výkonem sice zaostal, ale potvrdil výkonnostní růst a stabilizoval výkonnost sub 44 min. Do příštího roku, kdy přejde do dospělé kategorie, se jedná o velký příslib.

V závodě žen jsme měly hned 2 zástupkyně. Závod juniorek rozešlo celé startovní pole čítající 49 chodkyň rozvážně. Tempo 4:45 udrželo většinu závodnic pohromadě.

Děvčata do toho začala pořádně šlapat až po 4 km. Vítězkou se stala Číňanka Yang (45:06) před dvojicí Španělek. Naše Ema Klimentová si přijela pro limit do Limy. Od začátku se pohybovala ve druhé desítce, dokázala reagovat na zrychlení závodu a odměnou jí bylo nejlepší umístění českého atleta / atletky při MS a především obrovský osobní rekord 46:28 a může si začít balit do Limy. Pro závod na dráze bude třeba zapracovat na technice, Ema měla opět 2 červené karty a je třeba tento pravidelný vzkaz rozhodčích brát v potaz. Především však Ema zaslouží velkou gratulaci ke kvalitnímu výkonu, OR a splnění limitu. Bravo!!!

Kvalitní výkon předvedla i Alžběta Franklová. Ta dokončila závod 25. v novém OR 49:04. Obě děvčata jsou výbornou vizitkou trenérky Čermákové. Tým jniorek byl po hříchu jediný, který česká reprezentace dokázala postavit. V soutěži družstev skončila děvčata 6 z 15 týmů.

Při 20 km závodu žen chyběla česká vlaječka. Při startu Martínkové ve štafetě bohužel aktuálně nemáme další ženu s odpovídající výkonností. Ďurdiaková letos ještě nestartovala a jediný výkon na 20 km z loňska by ji ke startu stejně neopravňoval. Zlato si na krk pověsila vítězka poděbradského závodu, peruánská kráska Kimberly Garcia Leon (1:27:12).

Po ženách se ke startu postavili muži. Vítěze nebyl nikdo jiný, než švédský viking. Česká jednička Vít Hlaváč soustředil síly na štafetu a na startu tak byli o 6 let mladší Morávek se Zajíčkem. Oba vyrazili de facto bok po boku a první 2,5 km se pohybovali v šesté desítce s totožnými mezičasy. Zatímco Zajíček dokázal následně zrychlovat, Morávek se obrovsky trápil a tempo již na třetím kilometru uvadalo. Závod nepřepálil, 5 km těsně nad 21 min je pro něj běžné, ale tohle nebyl jeho den. Ke cti mu slouží, že závod vůbec dokázal dokončit. Na ne příliš zábavné trati to musely být dlouhé kilometry. Morávek došel zklamaný na 61.místě v čase 1:28:32 a jistě získal velmi cennou zkušenost.

Zajíček předváděl jiný závod. Už na trojce šel s mírným náskokem, který dále zvyšoval. 10 km za rovných 41 minut znamená nový osobní rekord. Zajíček pak sice zvolnil, ale výkon 1:24:10 snese nejpřísnější měřítka. V horkém dni si vedl výborně. Svým výkonem zlepšil loňský nejlepší český historický výkon kategorie U23 Morávka z Espaa (1:25:33) a zařadil se na 9. místo českých historických tabulek. Bravo! I tak, stejně jako v loňském roce, se nad jeho výkonem vznáší černý mráček. Česká výprava 7 závodníků měla k dispozici v nominaci 2 trenéry, dvojici Čermáková - Piták. Piták ve výpravě reálně neměl jediného svěřence (byl mu připsán Hlaváč) a jeho nominace byla těžko ospravedlnitelná. Stejně jako do Espaa opět nezbylo místo na Karla Ketnera, který do Espaa i Antalye poslal 2 svěřence. Skandální na celé situaci je především to, že trenér Piták vůbec neodcestoval a jeho místo na občerstvovačce zabral junior Kukla, svěřenec nenominovaného Ketnera, který evidentně není vítán. Slovy klasika v podání legendárního Václava Postráneckého “Chce se mi zvracet”. Jak dlouho ještě budeme nominovat za pofiderní zásluhy a ne na základě toho, kdo má na startu své lidi?

Štafetový závod byl nejen o světovém rekordu, ale i o prvním skutečném testu nové disciplíny a OH kvalifikaci. Závod startoval hodinu po poledni a na trati v té době bylo opravdu pekelně. Prvních 22 týmů postupovalo přímo (5 nejlepších zemí mohlo mít 2 zástupce) a další 3 štafety se do Paříže nominují časem. Ke štafetovému startu se tak postavila většina elitních chodců a chodkyň. Závod zahájili muži 12 km úsekem. Vít Hlaváč procházel desítkou na své poměry v kvalitním čase 41:36 a předával po 12 km Elišce Martínkové z 36. pozice. Martínková šla na hraně svých možností, dostala českou dvojici do první 30 a tedy na postupové pozice (mnohé štafety před ní se z OH kvalifikace škrtaly), tempo na úrovni 4:25/km však bohužel nedokázala udržet v technických mezích. Přišly 3 červené karty za kontakt a Eliška tak putovala na 3 min do penalty zóny a pořadím se česká štafeta propadla na úrovni 40. místa. Vítek se snažil, ovšem při první červené kartě i on putoval na minutu do penalty zóny a tak předával Elišce na úrovni 37. místa. Stejně jako všechny závodnice, i Eliška šla druhou desítku o něco volněji, vrátit se do závodu po 45 minutové pauze je pro všechny nesmírně náročné a již technicky jistějším krokem dokázala závod dokončit na 34.místě. V rámci OH kvalifikace jsme byli 2 místa od postupu a bohužel v tuto chvíli česká štafeta není na OH ani časem. Česká dvojice je první pod čarou. Oba závodníci bojovali ze všech sil a připsali si alespoň nový národní rekord 3:08:52.

Celý závod byl ukázkou vůle, rychlého závodu a současně nutnosti jít co nejlépe technicky. Počet minut prožitých v penalty zone rozhodoval v mnoha případech. Kdo bude chtít v boji o pařížské medaile uspět, bude muset zvolit jinou taktiku, než se předpokládalo. Je lepší jít o minutu volněji a technicky jistě, než jít za hranicí a přijít o vše. To byl případ druhé francouzské štafety, brazilská dvojice přišla o titul mistrů světa a skončila až pátá doslova v posledních dvou okruzích, slovenská dvojice Úradník - Czaková  z jasného postupu a famózní 12 příčky předala postup dvojici Černý - Burzalová. A dalo by se pokračovat.

Heroický výkon předvedla kanadská štafeta. Nesourodá dvojice Dunfee - Lundman spoléhala na to, že Dunfee půjde super rychle o Olivia chodící mimo úroveň potřebnou pro OH zajde své maximum. Závodnice, která se zřídka dostane pod 49 min si však obrovskou vůlí v posledních metrech olympijský sen vybojovala.

Zvítězial italská dvojice  Fortunato - Trapletti v novém světovém rekordu 2:56:45. Vítězství jim přinesl především technicky dokonalý výkon.

Celkové hodnocení MS chodeckých týmů je z českého pohledu rozporuplné. Týmy jsme až na výjimku sestavit nedokázali. Výkony jednotlivců však musíme hodnotit ve všech případech kladně, neb Morávek závod dokázal dokončit a na to by si v polovině závodu vsadil málokdo. Ostatní předvedli buď výborné či velmi dobré výkony na hraně svých možností. Nevyšla kvalifikace na OH, což je jistě zklamáním především pro atlety samotné, při pohledu do startovních listin bylo jasné, že postup bude na hraně možností našich chodců. Je na čem pracovat, ale tým je mladý (až na Vítka, ten je již zkušený závodník) a je tam potenciál. Reprezentace na úrovni jednotlivců rozhodně zaslouží pochvalu.

The date of the race is 5^th of May 2024 in the Banská Bystrica, Slovakia.

In case of interest it is necessary to send the application form until 3 of May until 12:00. to email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

For more information visit: www.bcfduklabb.sk

In case of your questions do not hesitate to write an email to Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Sincerely,

V neděli 28.4. se uskuteční v Nové Městě nad Metují první mistrovský závod dospělých kategorií v chůzi na 10 000m na dráze. Závod bude součástí tradičního chodeckého závodu Točená desítka, krom MČR budou chodci a chodkyně bojovat i o první ligové body tohoto roku.

K uspořádání nového mistrovského závodu vedlo atletické funkcionáře nominační kritérium -  ranking pro OH a ME. Kvalifikovat se na velké závody bude čím dál obtížnější, limity jsou velmi přísné a je třeba využít šancí, které ranking nabízí. 10 000 m se pro dvacítku počítá a mistrovské závody umožňují našim elitním atletům získat bonusové body za vítězství. Závod budou kromě domácích rozhodčích rozhodovat i 3 rozhodčí mezinárodní úrovně.

Organizátorům závodu v čele s Davidem Šnajdrem slouží ke cti, že jsou ochotni do závodu přidat penalty zone, která se u nás prakticky nepoužívá, s výjimkou Poděbrad a  Zittau. Snad tím půjdou ostatním organizátorům příkladem, postavit pit lane není nic složitého.

Lze očekávat účast kompletní české špičky a především v mužské závodě, kde se nám vytvořila skvělá konkurence, bude nač se dívat, vzhledem k čtveřici Hlaváč - Morávek - Zajíček a nečekaně i Gdula. Ten předvedl v Poděbradech kvalitní výkon, o víkendu pak exceloval při MČR v Pardubicích, kdy skončil na půlmaratonské distanci 7. ve velmi dobrém výkonu 1:10:20!

Něco o historii chůze na 10 000m sepsal v krásném článku Rostislav Kolář. Za jeho příspěvek děkujeme:

Mistrovská disciplína 10 000 m chůze historickou perspektivou - autor Rostislav Kolář:

Tento je článek je věnován památce mj. nedostižného propagátora závodní chůze, trenéra, někdejšího reprezentanta, pana MUDr. Petra Brandejského.

Chodecké prostředí jednoznačně vítá zařazení Mistrovství republiky na 10 000 m chůze do závodního kalendáře. V prvé řadě je však třeba uvést, že se nejedná přímo o novinku v mistrovských disciplínách.  Na trati 10 000 m, čili na dráze, chodci bojovali o mistrovské tituly již před více než 100 lety (sic!).

Vezměme to ovšem popořádku, jedná se totiž o disciplínu s velmi pohnutou historií v dějinách atletiky, která přinesla Československu mimořádné úspěchy. Stručný nástin nám ukáže jedinečnost samotného závodu na 10 000 m chůze a jistě bude inspirací pro naše závodníky, zejména pokud jde o tehdy dosahované výkony.

Závod na 10 000 m chůze byl dokonce olympijskou disciplínou, a to již v roce 1912 na olympijských hrách ve Stockholmu, kde Čechy reprezentoval Rudolf Richter (vítězem byl Kanaďan G. H. Goulding v čase 46:28,4).  Po první světové válce pak na olympijských hrách v Antverpách konaných v roce 1920 v závodě na 10 000 m chůze (rovněž i v závodě na 3 000 m chůze) reprezentuje mnohonásobný československý rekordman, Josef Šlehofer (vítězem byl U. Frigerio z Itálie v čase 48:06,2). Závod na 10 000 m chůze byl dále na programu olympijských her v Paříži v roce 1924, kde vítězí U. Frigerio z Itálie výkonem 47:49. Do programu olympijských her se závod na 10 000 m chůze vrací po II. světové válce na olympijských hrách v Londýně, jehož vítězem byl Mikaelsson ze Švédska v olympijském rekordu 45:13,2. Naposledy se závod na 10 000 m chůze na olympijských hrách konal v Helsinkách v roce 1952, kde obhájil své vítězství Švéd Mikaelsson v olympijském rekordu 45:02,8. Čechoslovák Josef Doležal byl v rozchodu pátý v čase 47:06,2 (do finále nenastoupil pro zranění, současně na těchto hrách ovšem získal stříbrnou medaili v závodě na 50 km chůze).

Jde-li o Mistrovství Evropy, závod na 10 000 m chůze byl na programu v roce 1950 v Bruselu a v roce 1954 v Bernu, kde vítězí náš reprezentant, světový rekordman Josef Doležal v čase 45:01,8, a to s náskokem více než tři čtvrtě minuty před A. Jegorovovem z SSSR.

Největší událostí v samotném poválečném Československu, pokud jde o závod na 10 000 m chůze, pak bylo památné utkání mistra sportu Václava Balšána se Švédem Wernerem Hardmem konané dne 24. 10. 1945 v Praze na Strahově před zraky více než 20 tis. díváků. Československý závodník totiž v tento den vyzval na souboj světového rekordmana Hardma a po dramatickém souboji stanovil nový světový rekord 42:31,0, který ovšem pro dodatečně vyslovené pochybnosti nebyl mezinárodní chodeckou federací jako světový rekord uznán.

Je možné tedy konstatovat, že závod na 10 000 m chůze je v historii české, resp. československé atletiky, zapsán zlatým písmem. A nyní se můžeme zaměřit na samotné Mistrovství republiky v této disciplíně.

První Mistrovství Československé republiky na 10 000 m chůze se konalo již před 104 lety, tj. v roce 1920 (25. 7.), na stadionu na Letné v Praze, jež bylo dějištěm mistrovství i v následujících letech. Vítězem se stal Josef Šlehofer z AC Praha 1890 výkonem 52:57,6, druhým byl Jan Plichta z SK Slavia Praha (53:58,8) a třetí František Štětina z AC Sparta Praha (55:32). V roce 1921 mistrovský titul obhajuje J. Šlehofer v čase 51:23, přičemž vítězí až do roku 1924 (49:05,6). Po několikaleté odmlce se závod na 10 000 m chůze vrací na program Mistrovství Čsl. republiky v roce 1932, tehdy vítězí výše zmiňovaný Václav Balšán z AC Praha 1890 v čase 49:01. V následujícím roce mistrovský titul obhajuje výkonem 47:32,2. Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze pokračovalo až do roku 1938, kdy na Strahově vítězí Jaroslav Štork-Žofka z AC Sparta Praha (mj. 4.  na 50 km chůze na OH v Berlíně v r. 1936) v čase 48:18,4. Za zmínku stojí rok 1937, kdy se Mistrovství konala hned dvě, jednak Mistrovství ČAAU na Strahově v Praze a jednak Mistrovství chodecké federace v Karlíně, rovněž v Praze. Do té doby byla dějištěm závodu pražská Letná.

Během období Protektorátu se chodci utkávali na 10 000 m chůze v rámci Mistrovství Čech a Moravy v Praze na Strahově. Nejvíce titulů na této distanci v dané době posbíral Václav Balšán v dresech AC Sparta Praha, SK Sparta Michle a SK Jawa (5x, s nejlepším výkonem 43:57,6), 1x vyhrál Otakar Buhl z SK Slavia Praha.

Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze se následně konalo po osvobození vlasti v roce 1945, jehož vítězem byl opět Václav Balšán v čase 43:36. Titul obhajuje i v roce následujícím. V roce 1947 se dějištěm tohoto mistrovství namísto Strahova stává stadion Na Mrázovce v Praze, mistrem se stává Jaroslav Oliva z Železáren Kladno v čase 47:26,2. V roce 1948 se mistrovský titul na Strahově vrací do rukou Václava Balšána ze Sokola Jawa Praha za výkon 47:22,5, který jej obhahuje i v roce následujícím (44:42,4).

V roce 1950 vítězí Jindřich Malý z ATK v čase 49,44,6. V následujícím roce se dějištěm závodu stává Brno a vítězem se poprvé stává nejúspěšnější čsl., resp. český chodec, již výše zmíněný Josef Doležal výkonem 46:02,2. Titul obhajuje až do roku 1954, kdy se historie této mistrovské disciplíny (jak vidno bohudík jen prozatímně) uzavírá. Následující dva ročníky (1952 a 1953) se konaly na Strahově, v roce 1954 se pak chodci naposledy na Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze utkali ve Vítkovicích (čas vítěze J. Doležala byl 45:55,4, stříbro bral legendární tehdy již 40 letý Václav Balšán).

Novodobá (rozuměj 21. století) historie této mistrovské disciplíny v kategorii dospělých se začíná psát v roce současném a můžeme jen popřát účastníkům Mistrovství republiky na 10 000 m chůze, které se bude konat dne 28. 4. 2024 v Novém Městě nad Metují, aby úspěšně navázali na výkony svých předchůdců.

Pohár Petra Brandejského 2024 - bodový stav po 1. závodě / der Pokalwettbewerb Petra Brandejského 2024 - Stand nach 1. Wettkampf

Závody na 3 a 5 km při Zlatém mítinku WA v chůzi Poděbrady Walking 2024 byly zároveň zahajovacími soutěžemi II.ročníku Memoriálu Petra Brandejského. Po loňském premiérovém ročníku, který byl vyhrazen pouze pro veterány, soutěží letos všechny kategorie a hned první měření sil přineslo zajímavé výsledky. Čelní pozice obou kategorií v prvním závodě zatím drží zahraniční závodníci.

Níže bodový stav poháru po prvním závodě v Poděbradech. Druhý závod serie se koná již 1.5.2024 - Děčín-Hřensko-Děčín D-H-D v chůzi na 10 km na dráze (Propozice níže v .pdf).  

Stand des Brandejský Pokalwettbewerbes nach erstem Wettkampf Poděbrady Walking, liegt unten, wie folgt vor. Zweite Bewerb  der Serie findet schon am 1.5.2024 - Děčín-Hřensko-Děčín D-H-D 10 km Bahngehen  (Ausschreibung wie folgt in .pdf) statt.

PROPOZICE D-H-D .pdf  / AUSSCHREIBUNG D-H-D .pdf 

Zpracování tabulky / Auswerten: František Párys // Bodovací systém / Punktsystem: Udo Schaeffer - www.geherpokal.de  

Pohár Petra Brandejského 2024 - bodový stav po 1. závodě v Poděbradech / der Pokalwettbewerb Petra Brandejského 2024 - Stand nach 1. Wettkampf Poděbrady Walking:

Na chodecké MS týmů vyrazí mladý sedmičlenný tým a trenér, který nemá v nominaci ani jednoho svěřence!!! Světová rarita!!!

11.ročník - 19.října 2024, stadion AC PRAHA 1890, PRAHA 8 -LIBEŇ / 11st edition - 19.October 2024, Stadium AC PRAHA 1890, PRAGUE 8 - LIBEŇ

Zlatý mítink světového okruhu Poděbrady Walking ovládli v traťových rekordech Kimberly García a Perseus Karlström. České tituly na 20 km obhájili Vít Hlaváč a Eliška Martínková. Juniorskou desítku opanovala Ema Klimentová, Albert Kukla skončil třetí.

RESULTS

FOTOGALERIE HONZA NEKULA

FOTOGALERIE MIRIAM STEWARTOVÁ:

FOTOGALERIE - 20km MEN - PART 1

FOTOGALERIE - 20km MEN  - PART 2

FOTOGALERIE - 20km WOMEN

FOTOGALERIE - 10km MEN U20, WOMEN U20

FOTOGALEREIE - 3km, 5km MASTERS, U16

FOTOGALERIE - 5km + 20km MASTERS

Lázeňská kolonáda hostila v sobotu 6.4. již 92. ročník slavného chodeckého meetingu Poděbrady walking. Ročník byl rekordní v mnoha směrech. V olympijském roce přivábil lázeňský okruh rekordní počty špičkových chodců, rekordní bohužel bylo i počasí. Pálící slunce a 26º, to rozhodně není běžné dubnové počasí.

Závodní okruh opět výborně od pátku připravoval tým kolem Jana Reina, kterého vždy věrně doprovází i jeho žena Míla. Za vaši obětavou práci děkujeme.

Závodní den začal hodinu před polednem startem na 3 km. Po velkém boji prošla vítězně cílem slovenská chodkyně Dominika Pernická (14:35), která dokázala v posledních 500 m setřást stále ještě nováčka mezi chodci, šikovného běžce a svěřence Karla Ketnera Hynka Svobodu. OR z Dudinců vylepšil o 2 sec na 14:39. Na třetím místě se v cíli objevil talentovaný chodec z Duchcova Slaměník, taktéž ve vylepšeném OR - 15:43. Třetím žákem byl Miroslav Myška (16:14), který si zafinišoval s kadaňskou Noemi Maják. Ta byla v žákyních druhá a i ona se lepší závod od závodu - 16:14 a nejspíše brzy prolomí 16 minutovou hranici. Třetí žačkou pak byla Viktorie Vaňková a i pro ni byl poděbradský závod ve znamení nejlepšího osobního výkonu - 16:33.

Z mladých chodců je třeba vyzdvihnout i výkon Kateřiny Kratochvílové, mladičké závodnice z AC Rumburk, která po svém závodě neváhala a přidala ruku k dílu na osvěžovací stanici a odhodlaně dolévala vodu dospělým chodcům a chodkyním. Bravo. Žactvo předvedlo celkově solidně zvládnutou techniku a pěkné výkony.

Po nich se ke svému závodu přichystali chodci a chodkyně na trať 5 km. Ve smíšeném závodě U16 a Masters atletů jsme viděli celou řadu výborných výkonů. Jasným vítězem U 16 byl slovenský chodec Lukáš Rosenbaum - 21:57. Na druhém místě došel do cíle liberecký Dan Mochal, velký OR si však nezapíše. Velmi rychle přišla oprávněná diskvalifikace a Dan si tak na první čas pod 23 min bude muset počkat. Je třeba říci, že závodník měl celou řadu varování hned od 5 rozhodčích a v posledním kole nasbíral 3 červené. Pro něj je škoda, že nebyla v závodě dorostenců uplatněna penalty zóna. Byla připravena a je těžko pochopitelné, že není uplatněna na mládežnický závod, když právě kvůli mládeži se v začátcích toto pravidlo zavedlo. Pokud by Mochal dostal penalizaci 30 sec, stále by si došel pro OR a v závodě skončil pátý, takto zapsal DQ. Výborně si vedli ostatní čeští dorostenci, z nichž je třeba vyzdvihnout trojici Plecháček - 23:59, Rösler - 24:22 a Vejvančický - 24:57. Všichni předvedli OR. Největší poklonu zaslouží Vejvančický, které celý pátek pracoval na přípravě okruhu a v sobotu byl již v 7:30 před hotelem Libeňský a ochotně pomáhal se vším, co bylo potřeba. Po závodě pak šel, stejně jako Kratochvílová, na osvěžovačku a pomáhal manželům Reinovým. Děkujeme!

Vítězem veteránského závodu pak byl závodník z Hong Kongu Chun Hung Tse - 24:38. Nejzkušenějšími závodníky na startu byl německý Bonness a nezdolný český veterán Standa Marek, oba s ročníkem narození 1942!!!

Nejrychlejší dorostenkou byla Slovenka Zámečníková, mezi masters atletkami se na stříbrný stupínek postavila opavská Ivana Vranková.

Ve 12:50 odstartovaly k hlavnímu závodu na 20 km ženy. Na startu chyběla Tereza Ďurdiaková, která se omluvila ze zdravotních důvodů a účast 9. z MS v Budapešti na OH v Paříži tak v tuto chvíli není ani teoretická.

Hark počasí nedělalo problém favoritkám, nádherný výkon předvedla hlavní favoritka Kimberly Gacia Leon z Peru, která při svém prvním poděbradském startu stanovila nový rekord meetingu - 1:27:09. Dokázala v druhé polovině závodu utrhnout italskou olympijskou šampionku Palmissano i Glendu Morejón. Závodnice z Ekvádoru ukázala velkou bojovnost, na 18 km ztrácela na Italku 3 sec, poté však nastoupila a šla si pro stříbro v čase 1:27:21. Italka tentokrát pověsila na krk bronzovou medaili za 1:27:27. Hned 9 závodnic předvedlo výkon pod 1:30:00 a další 2 měly k prolomení této mety velmi blízko. Hned 16 závodnic ze závodu odstoupilo, podmínky nebyly nejjednodušší.

Velká očekávání měli všichni od startu Elišky Martínkové. Naše jednička neměla svůj den a od prvních kilometrů šla za očekáváním těsně pod 4:40/km. Postupně výrazně zpomalovala,

cílem prošla velmi zklamaná v podprůměrném výkonu 1:40:25. Lze ocenit snahu o dokončení závodu, řada závodnic raději závod zabalila, když se nedařilo. Že u Eliščina jména svítí nějaký čas, i když na její úroveň velmi slabý, slouží na domácí trati Elišce ke cti. Pokud platí úsloví “jednou jsi dole, jednou nahoře”, pak doufejme, že za 14 dní v Antalyi bude mít Eliška lepší den a úspěšně zabojuje o účast v Paříži ve štafetovém klání.

Reprezentačního dresu se dočkala Štěpánka Pohlová Kučerová. Bohužel toto gesto mělo přijít dříve, v době, kdy Štěpánka byla na svém výkonnostním vrcholu. Štěpánka, stejně jako Eliška, neměla rozhodně svůj den, i ona však bojovala, co to šlo a závod statečně dokončila v čase 1:55:26. Jejího špatného dne využila plzeňská dvojice Bakliková - Bugárová. Obě dívky šly 12 km se Štěpánkou bok po boku a pak se začaly Štěpánce vzdalovat. Bakliková v posledním kilometru utrhla Bugárovou a došla si pro mistrovské stříbro v rámci MČR - 1:52:55. Bronzová Bugárová si, stejně jako její kolegyně, došla nejen pro medaili, ale i velký OR - 1:53:00. Na 63. místě prošla cílem veteránská závodnice a medailistka z nedávného ME Masters v Toruni Lenka Borovičková - 2:07:56.

Pro české barvy byl sice ženský závod zklamáním, ale v tom mužském se děly velké věci.

Že Persy Karlström získal další vítězství, všichni víme. Nový traťový rekord 1:18:22 se v jeho podání zdál nesmírně snadný a jak řekla jeho maminka, byl to testík, aby po zimě věděl, jak na tom je. To nejlepší teprve přijde. Pro stříbro si došel při své první účasti olympijský medailista z padesátky,  Kanaďan Evan Dunfee, který neskrýval nadšení z krásy poděbradského okruhu i skvělé organizace. Bronz vybojoval Brazilec Caio Bonfim. I čtvrtý Francouz Bordier prolomil elitní hranici 1:20:00.

Čeští fanoušci očekávali mnoho. Pro muže šlo o boj o nominaci do Antalye. Nejlepší z Poděbrad získá právo bojovat o olympijskou účast ve štafetě s Eliškou Martínkovou. V sázce byl i mistrovský titul, stejně jako posun v žebříčku pro ME v Římě. Vít Hlaváč měl letos zapsaný čas 1:25:50, což byl po letech OR na 20 km a čekalo se, co předvedou mladíci Morávek se Zajíčkem. Ti toužili po čase kolem 1:24:30, což zde dlouho nebylo, Vítek cílil sub 1:24:00.  Od prvních kilometrů závod Vítek napálil a ukázal, jak obrovskou je pro něj rostoucí domácí konkurence motivací. Připočtěme OH a bylo zaděláno na výborný výkon. V polovině trati měl na dvojici Morávek - Zajíček náskok skoro minutu, navíc v OR 41:17,1! Vítek bojoval a přes přetěžký poslední kilometr si vylepšil v 27 letech svůj OR z letošního roku o víc jak 2 minuty na parádních 1:23:38. Takový výkon zde nebyl přes 20 let!!! Vítek získal oprávněně titul i možnost startovat s Eliškou ve štafetě v Antalyi. Je třeba říci, že Vítek je z našich mužů nejlepší volbou. Je technicky velmi jistý, což může být v napjatém boji velmi důležité, navíc je naturelem dálkoplaz, má zkušenosti z 35 km trati a tak si se dvěma úseky o délce cca 12 + 10km nejspíše poradí lépe než oba mladíci. Jeho rychlostní zlepšení je pak příslibem pro rok 2025, kdy se vrací na MS 35 km.

Ani teprve 21 letí chodci Morávek se Zajíčkem nemusí smutnit. I když očekávali víc a horký den jim nesednul, oba předvedli výborný výkon. Dlouho šli bok po boku, po 13 km však začal Zajíček ztrácet a Morávek mu výrazně odcházel. Zajíček procházel krizí, čelil žaludečním problémům, ale bojoval a v závěru se pokusil na Morávka dotáhnout. Morávek však uhájil stříbrnou medaili ve svém druhém životním čase 1:25:47, kdy za svým nejlepším českým výkonem U23 zaostal jen o 14 sec. Opět potvrdil limit pro Antalyi, až mu závod sedne, bude nač se těšit.

Třetí Zajíček se, krom zisku bronzu, mohl radovat z limitu pro Antalyi a především prvního času pod 1:26:00. Tu prolomil o 6 sec a vzhledem k tomu, jak zle mu během závodu bylo, lze brát slova o čase na úrovni 1:24:00 velmi vážně. Pokud by se to oběma závodníkům podařilo již v Antalyi, bylo by to fantastické. Naše skvěle jdoucí trojice skončila v rámci MU na čtvrtém místě a od bronzu je dělilo jediné místo! Mužský tým, který pro příští rok doplní i junior Kukla, je velkým příslibem pro ME chodeckých týmu v příštím roce, které budou opět hostit Poděbrady.

Dobrou zprávou pak je pro Morávka, který byl oprávněně DQ v Dudincích, že stejně jako Vítek obdržel od rozhodčích pouze jednu žlutou kartu. Je vidět, že na technice hodně pracuje. Adam Zajíček šel pak technicky dokonale, což u něj v minulosti rozhodně neplatilo. Bravo, pánové.

Na čtvrti místě v rámci MČR mohl být se svým výkonem spokojen Lukáš Gdula. Výkon 1:28:24 je jeho nejlepším za 4 roky. Pátý skončil Rosťa Kolář, mimo MČR absolvoval svou první dvacítku Jaromír Hloch a dokončil v čase 1:43:13. Závod nedokončil Malysa, po třech návrzích odstoupil Pšenička. Pokud zvládne techniku a osobně mohu říci, že ač to stále není optimální, za mne to bylo o dost lepší než v Dudincích, bude jistě zajímavým domácím závodníkem. Fyzicky je připravený dobře. V Dudincích sice také navštívil PZ, ale dokončil. V sobotním náročném dni nemělo příliš cenu pokračovat poté, co byl do PZ odeslán. Snad se nenechá odradit, rozhodčí Nedvídek mu rád poradí, pokud se na něj obrátí v jiný moment, než když rozhoduje závod.

Závod nedokončil ani milovník chůze a velký podporovatel naší disciplíny Josef Smola. Přes usilovný trénink je v jeho věku limit na 16. km velmi náročný a v daných klimatických podmínkách v 60 letech bohužel nereálný. Za bojovnost je to na 1*.

Následně odstartovaly ke svému závodu juniorky. Od začátku se na čele závodu držela Ema Klimentová, které tempo udávala Španělka Ventura. Ema po sedmi kilometrech nastoupila a Španělku utrhla. Došla si pro velký OR 47:37 a již v Antayli bude mít možnost usilovat o další zlepšení a limit pro MS v Limě (47:00). Za ní se v další skupince činila i Alžběta Franklová. Za OR ze Slovenska zaostala o pouhé 2 sec a výkon 49:20 skončila sedmá. Součet umístění děvčatům zajistil vítězství v rámci MU! Blahopřejeme. Reprezentační dres spolu s nimi oblékla i mladoboleslavská Lucie Krinwaldová. Ta vyrazila ostře do prvních kilometrů, přemotivovanost se jí však nevyplatila a druhá polovina závodu byla značně pomalejší. Neměla příliš co ztratit a zkusila to. S výkonem asi spokojena nebude, ale jistě je to poučením pro příště.

I mezi juniory se našim borcům dařilo. Albert Kukla byl aspirantem na TOP 5 a očekávání dokonce překonal. Od začátku šel odvážně s nejlepšími, bojoval a i když v závěru nestačil, dokráčel si pro kvalitní osobní rekord 42:44 a především skvělé třetí místo! Vítězem byl Francouz Chenuet (42:15) a druhé místo bral Němec Richardt (42:21). Albert již měl jistou účast v Antalyi, další metou bude snaha o účast v Limě. Limit 42:00 je však opravdu náročný. Výborně se prezentoval i Vojta Novák, který je prvním rokem mezi juniory a svými výkony de facto kopíruje loňské výsledky Kukly. I on předvedl osobní zlepšení, časem 46:26 si došel pro 11. místo a  našim juniorům jejich výborné výkony přinesly stříbrné medaile mezi týmy v rámci MU. Zvítězil tým Francie, bronz brali španělští chodci. Třetí do party v rámci týmu byl duklák Peroutka. Svou první desítku dal přesvědčivě za 54:24 a potvrdil další zlepšování. Závod dokončil i další junior Gloser a i on se dostal při první desítce pod 60 min - 58:32. Toto je potěšitelné, uvědomme si, že v loňském roce bylo MČR juniorů zrušeno, neb se přihlásil pouze Kukla. 4 potencionální závodníci jsou rozhodně zlepšením.

Nádhedný poděbradský závod je za námi. Přinesl skvělé výkony většiny českých reprezentantů a domácí úspěch mezi týmy. Úspěch juniorek je však i varováním. Obě chodkyně přejdou v příštím roce do kategorie žen a za nimi je velká výkonnostní díra. Před reprezentační trenérkou leží nelehký úkol zapracovat s ostatními děvčaty, čeká nás další ME družstev na domácí půdě a na závody se lépe dívá, když tam máme náš tým. Nováka bude moci doplnit Peroutka, pokud na sobě bude dál pracovat a například využije nabídky pomoci Karla Ketnera.

Poděbradský závod také určil finální podobu repre týmu pro turecké MS již za 2 týdny.

Ve štafetě bude reprezentovat Vít Hlaváč a Eliška Martínková, mezi muži nás na 20 km trati zastoupí Jaromír Morávek a Adam Zajíček. V juniorské kategorii pak nastoupí Albert Kukla, Ema Klimentová a Alžběta Franklová. Přejeme všem záplavu osobních výkonů, splněné limity na vrcholy sezony různých úrovní a především olympijskou nominaci naší štafetě.