Rudolf Cogan (ročník 1971) vytvořil nový evropský rekord kategorie MASTERS M50 na 5.000m chůze fantastickým výkonem 21:35,36!!! 

RESULTS

Autorka článku: Lucie Nekulová

Zdroj foto: AC Rumburk a Lucie Nekulová

V poslední květnový den se v Rumburku zalitém sluncem konal další ročník tradičního závodu Svátek chůze. A jak už to v Rumburku bývá, zkoušela se v Česku novinka.

Německý rozhodčí Kilian Wenzel vytvořil systém pro rozhodčí. Nesmírně jednoduchý, hezky česky de facto blbu vzdorný a především na rozdíl od jiných systémů, tenhle je dostupný zdarma. Ač v Německu již byl systém hojně využíván, v loňském roce prošel zatím nejtěžší zatěžkávací zkouškou v Zittau a fungoval bez jediného zádrhelu i ve chvíli, kdy bylo v soutěži na trati přes 100 atletů a atletek.  Po Zittau se systém rozhodli otestovat i před pár týdny ve Varšavě a bude použit i příští týden při závodě v Borském Mikuláši. A protože Zittau = Rumburk, dali jsme si i tu českou premiéru, tentokrát bez přítomnosti Kiliana. Co je k použití systému potřeba? Chytrý telefon. Naskenuje se kód a hurá na to. Odpadá nutnost běhající spojky, zápis je okamžitě k dispozici, statistiky taktéž. Rozhodčí nemusí nic dlouze vypisovat a může se více věnovat závodům. Paráda. Systém je dostupný v anglické a německé verzi, ale popravdě, pochopit to lze i dle barviček a obrázků. Kilianovi patří velký dík za chodeckou komunitu. Pokud budou rozhodčí ochotni vytáhnout z kapsy telefon a v případě nedostupnosti wi-fi signálu použít minimální množství vlastních dat, je tohle trefa do černého.

Toť k zábavě rozhodčích. A jaká byla ta závodní? Prvním startem dne byl očekávaný vrchol, závod na 5000m. Ruda Cogan po neúspěchu v Radotíně ohlásil útok na evropský rekord v kategorii M50. Rumburští borci nabídli pomoc a spolupráci a tak se v Rumburku bylo nač koukat.

Vojta Vejvančický plnil dle dohody roli zajíce a první 3000m udával přesně dané tempo. Pak plánovaně zvolnil a závod jen došel. V příštím týdnu jej čeká 5000m v rámci MU v polské Ratiboři a tak bylo potřeba jít s rozumem. Vojta si na velký výkon musí týden počkat, Ruda jej předváděl hned. Do posledních 2 km vcházel s náskokem cca 10 sec na cílený čas a bylo to to, co potřeboval. Ruda šel technicky výborně, předváděl soustředěný výkon a v cíli se odměnil novým OR, novým evropským rekordem M50, prostě skvělým časem 21:35.46. Svůj závod si šel od začátku Standa Borissov. I on je technicky prakticky dokonalý, ač jeho projev je od Coganova silového pojetí velmi odlišný. I jemu byl odměnou nový dráhový OR 22:22:47. Na třetím místě skončil volně docházející Vejvančický (23:00.73), který potěšil nejen Cogana svými tempařskými schopnostmi, ale především trenéra a sebe sama technickým provedením v době, kdy zajícoval. Tam nebyla chyba. O 4 sec zpět byl další padesátník Martin Nedvídek. Závod příliš nechutnal Marku Röslerovi, od začátku to nebylo ono, ale i u něj platí, že to byl jen kvalitní trénink. Marka taktéž čeká repre dres v Ratiboři a jistě si mentální nastavení a top formu schovává právě tam. Nejstarším účastníkem závodu byl berounský nezmar Jiří Kovanda (M80!), který dokázal dokončit pod 40min - 39:18.04.

Kdo čekal, že vrcholem soutěžního dne bude pokus o evropský rekord, ten se mýlil. Pánové šli výborně, to né že ne, nicméně všechny přítomné naprosto nadchla pětistovka atletického potěru.

Děvčata a jeden chlapec bojovali ze všech sil, pokoušeli se držet techniku a byli jedním slovem báječní. Pořadí a výkony tam nejsou tak důležité. Nejpodstatnější byla radost a neskutečné nasazení. Závod atletických přípravek vyhrála domácí Daniela Frisnietzová pěkným výkonem 6:48.17.

Na dvojce dívek se vydala do čela závodu žitavská atletka Margarete Heinzel, ale závod trošku přepálila a posledních 500m bylo hodně dlouhých. Jejího zpomalení využila domácí Alenka Kalubová, na soupeřku se dotáhla a jasně zvítězila svým prvním časem pod 12 min- 11:59.03.. Heinzel finišovala o 37 sec zpět a třetí místo vybojovala Karin Košvancová z AC Mladá Boleslav (14:11.41).

Nejpočetněji obsazenou trojku ovládla stylem start - cíl bezchybně jdoucí Noemi Maják (15:47.92). Druhé místo brala její maminka, paní Bertha, která si vyzkoušela trojku poprvé v životě a svým vysoce frekvenčním krokem protnula cíl v čase  17:16.30. Třetí byla Kateřina Policerová ze Spartaku Praha - 17:19.38. Čtvrtá skončila nádherně chodící mladoboleslavská Adéla Klavíková - 17:25.22. Pod 18 min se dostala ještě Lenka Borovičková výkonem 17:35.86.    

Jak již je v Rumburku zvykem, po závodech jednotlivců následovala půlhodinová štafeta dvojic. Dvojice se losují, štafet se seskládalo 10 a především u mládeže jde často o první velmi tvrdou lekci z opravdu rychlé chůze. Tohle je totiž super náročný tempový trénink, kdy ze sebe každý vydoluje poslední zbytky sil. Občas je vidno nějaké to technické zaváhání, kdy přeci jen v takové rychlosti jsou si mnozí méně jistí, ale rozhodčí, kteří ještě zbyli na místě, vždy jen upozornili a závodníci se rychle srovnali do správné techniky. A o tom ta štafeta je. Vyzkoušet si něco nového, posunout své limity a navázat nová přátelství. Zvítězil Ruda Cogan s Adélkou Klavíkovou před dvojicí Standa Borissov + Jarda Zeman. A bronz bral Marek Rösler, který si štafetový kolík předával s Ondrou Nedvídkem.

Zajímavý byl souboj matky a dcery Maják. Noemi vypálila do první čtyřstovky, jako by ji maminka honila. 1:42 je brutální čas. Maminka zapsala 2:03. Noemi pak pokračovala velmi rovnoměrně a uvážlivěji na úrovni 1:52 a šla dokonale. Tam nebylo co vytknout. Ukázala, že se na trojce i pětce zbytečně šetří. Tyhle mezičasy jsou velkým příslibem.

Rumburk nám přichystal další krásný závod. Odměnou byl pořadatelům evropský rekord dosažený na jejich stadionu, ale především nadšení a spokojenost všech závodníků. Tak snad za rok zase na shledanou.