Pražská chodecká hodinovka - fotogalerie

Pražská chodecká hodinovka 2019 (1)      (foto Miriam Stewartová)

Pražská chodecká hodinovka 2019 (2)      (foto Miriam Stewartová)

Pražská chodecká hodinovka 2019 (3)      (foto Miriam Stewartová)

Pražská chodecká hodinovka 2018 (1)      (foto Miriam Stewartová)

Pražská chodecká hodinovka 2018 (2)      (foto Miriam Stewartová)

Pražská chodecká hodinovka 2017           (foto Miriam Stewartová)

Pražská chodecká hodinovka 2016           (foto Miriam Stewartová)

6. ročník Pražská chodecká hodinovka 2018

Datum:  20.10.2018          (leták v pdf)  

Místo a start:

• Olymp Praha
  Centrum sportu Ministerstva vnitra
  Za Císařským mlýnem 1063/5; Praha 6
• Atletický tartanový ovál (400 m)

Informace:

Registrace na:

    https://www.sportt.cz/register/721

Startovné:

• Startovné 150 Kč / 6 € pro závodníky přihlášené přes internet. Je možné zaplatit buď předem, nebo na místě. Účastníci, kteří nebudou předem přihlášeni platí plné startovné 300 Kč / 12 €
• Děti, dorostenci a junioři startovné neplatí

Časový program:

10:15 hodin

3000 m žactvo, mládež
5000 m veteráni mládež

11:00 hodin

Hodinovka - skupina B ženy a veteráni

12:15 hodin

Hodinovka - skupina A

Vyhodnocení závodu:

• Vyhlášení výsledků bude provedeno ihned po závodě v prostorách stadionu.
• Bohaté kalorické i nekalorické občerstvení bude poskytováno zdarma v průběhu celého dne pro všechny závodníky i jejich doprovod 
  
  

Autobusem č. 131 na zastávku Goetheho (autobus jezdí od stanice metra A Hradčanská), poté pěšky dle mapky.

Autem okolo Výstaviště Holešovice do ulice Za elektrárnou, okolo parku Stromovka až skoro na konec ulice Za Císařským mlýnem.

Obecné informace

• Akce je pořádána za významné finanční podpory firmy SMOLA KONSTRUKCE PRAHA a částečné finanční podpory firmy RENTIA
• Pořadatel neručí za osobní věci zúčastněných
• Závodníci všech kategorií startují na vlastní nebezpečí (se všemi důsledky z toho plynoucími), mládež do 18 let na odpovědnost rodičů nebo zákonných zástupců. Pořadatelé doporučují všem startujícím, aby ve vlastním zájmu nastoupili k závodu po odpovídající přípravě a v dobrém zdravotním stavu a aby se podrobili lékařské prohlídce. Pořadatel startující nepojišťuje.
• Šatny, WC, sprchy, občerstvení v areálu

Fakta, čísla, prognózy

Startovni listiny

Lukáš Gdula zašel při extralize v Ostravě výborných 20:38min na 5.000m chůze na dráze

Nathan Bonzon champion suisse 2018 sur 10'000m

A l’Arena Sportiva de Tesserete (TI), les Championnats suisses sur 10'000 m hommes et 5'000 m femmes ont vus deux médailles décernées aux athlètes qui ont rempli les conditions des temps limites, indique l'organisateur Daniele Albisetti de la SAL marcia.

Nathan Bonzon (CM Monthey) en 51:10 a gagné le titre de Champion suisse avec 300m d’avance sur le Tchèque Josef Smola et deux tours d’avance sur son coach Olivier Bianchi (CM Monthey médaille d’argent), juste en dessous de la limite de 1 heure, en 59:46. Cédric Bouele (Delémont Athlétisme) s’est classé cinquième et troisième Suisse en 1h09, mais au-delà des limites pour les médailles.

Le podium à Tesserete [Stefano La Sorda]

Parmi les femmes sur 5'000 mètres, la compétition a été gagnée par l'Italienne Madeleine Svae (ASD Polisportiva Olona) en 28:46, devant Helen Baptiste (CM Yverdon) et Birtukan Bouele (Delémont Athlétisme). 

Une dizaine marcheurs étaient au départ. La 2e journée, en côte, de cette "Due giorni di marcia Capriaschese" avait été annulée par manque de participants inscrits.

Résultats complets à télécharger sur notre site, tout comme ceux des Championnats vétérans à Versoix la semaine précédente.

Posté par JG

Vznik:                                          Vize chůze 2020 (leták .pdf)

Vize chůze 2020 vznikla na základě zcela neuspokojivých výsledků chodecké reprezentace na EP v Poděbradech 2017. Vize chůze 2020 chce využít dlouhodobé podpory ČAS při skvělé organizaci Poděbrad na světové úrovni a přenést tuto mimořádně úspěšnou akci také dovnitř chodeckého hnutí až k trenérům a budoucím závodníkům.
Vize chůze 2020 je výsledkem diskuse mezi členy chodeckého hnutí, jak se postupně vyvíjela od setkání v Olomouci 2017. Je to návrh koncepce chůze do roku 2020 pro ČAS, otevřený pro všechny, kteří budou chtít na uskutečnění této vize spolupracovat na všech úrovních.
Po konzultacích s úspěšnými odpovědnými trenéry a kauči na Poděbradech (Německo, Polsko) se domníváme, že existují v podstatě dvě cesty vedoucí ke světové výkonnosti – centrální a tzv. demokratická. První cesta je založena na systému, druhá na náhodném výběru z poměrně velkého počtu talentovaných jedinců. Pokud však tato přirozená základna není, můžeme dopadnout stejně jako sousední Rakousko, kde chůze prakticky vymizela.

Příčiny současného stavu:

Příčiny jsou vnitřní (frustrace z vývoje organizace Poděbrad, intriky proti odpovědnému trenérovi chůze, nepřejícnost úspěchů, pomluvy, vytváření úmyslné nespolupráce atd.)
Pokud však Svaz přijme tuto koncepci, založenou na systémové cestě k evropským a světovým výsledkům, vnitřní příčiny nejsou tak velkou překážkou, jak by se mohlo zdát. Zcela objektivně nemáme od nikoho dalšího výsledky, které by snesly srovnání s nedávným stavem, viz níže, a které by vytvářely nějakou výkonnostně srovnatelnou alternativu.
Důležitější jsou proto pro nás vnější příčiny a jejich rozbor:

Chybí soutěže družstev mládeže ve všech krajích

Chůze, jako atletická disciplína, je dlouhodobě poddimenzovaná. Personálně i soutěžně. Při cca. 180. profesionálních a poloprofesionálních trenérech v rámci atletiky má chůze 1 profesionálního trenéra v rámci rezortu MŠ. Jeden člověk nemůže zajistit kontinuitu a návaznost (od výběru talentů po reprezentanty) od žáků až po dospělé.

Přes tento stav a jediného profesionálního trenéra chůze jsme donedávna dosáhli tyto výsledky:

¨Zdroj: Ivo Piták a výsledky uvedených závodů.

Komentář: Domníváme se, že z hlediska efektivnosti na jednoho člověka jde o nadprůměrný výsledek plně srovnatelný s ostatními disciplínami.

Kredit chůze je přesto mezi atletickými trenéry je minimální a i na začínající trenéry je od začátku jejich práce přenášen dojem, že chůze nepatří mezi atletické disciplíny nebo že minimálně to není plnohodnotná disciplína.

Chybí soutěže – zařazení do soutěží družstev zejména u mládeže na úrovni KASů. Tím se chůze dostává zcela mimo sféru zájmu atletických oddílů a mládežnických skupin.

Výsledkem je malá základna a zájem mládeže. Pokud se podaří počty zejména v žákovských kategoriích zvýšit jako v posledních letech, pak stejně narazí na nezájem oddílů, protože chůze není zařazena v soutěžích družstev mládeže. Z toho plyne, že špička je jen o jednotlivcích, a když se pak vyskytnou například zdravotní problémy u úzké špičky, není náhrada.

Současný stav soutěží mládeže:

Zvyšuje se počet startujících v kategorii žáků a žákyň, i přes fakt, že soutěž je zařazená v jediném Libereckém kraji. Snižuje se počet startujících jen pro body. V roce 2016 jde již o počty 79/39 žáků s žákyň.  Na M-ČR v hale Praha Stromovka  počet startujících 54.

ČAS podporuje chůzi na vysoké úrovni na chodeckém mítinku Poděbrady, který patří mezi velmi kvalitní závody na světě, v roce 2017 zde byl naprosto úspěšný EP v chůzi po organizační stránce. Tento potenciál, který přitahuje i mládež na veřejných závodech, nemůžeme pak využít, neboť tyto děti nemají v oddílech odpovídající soutěž a nemohou být adekvátní oporou týmu. Přes zvyšující se počet závodníků z řad žáků a žákyň nemají kde adekvátně závodit a podporovat družstvo a vytvářet přirozené povědomí, že všechny disciplíny jsou součástí soutěže. 

Soutěže družstev mládeže v krajích 2016

Soutěž je v jediném Libereckém kraji (LKAS), a to již řadu let (informace může podat p. František Párys). Závodí starší a mladší žactvo na 2 000 m chůze na dráze, počty jsou do 10 startujících, kola jsou 3-4. Žactvo a dorost se proto účastní chodeckých závodů v krajském přeboru dospělých, který má 5-6 kol, pro ženskou kategorii 3 000 m na dráze a pro mužskou kategorii střídavě 3 000 a 5 000 m. V roce 2016 v KP pravidelně startovalo 5 žákyň, 3 dorostenky, 1 juniorka a 5 dorostenců. V kraji mají chodeckou mládež v různém počtu, trénovanosti a trenérském zabezpečení oddíly TJ LIAZ Jablonec nad Nisou, AC Slovan Liberec, AC Rumburk, TJ Rumburk, AC SYNER Turnov, TJ Jiskra Nový Bor, AC Mladá Boleslav. Počet mladých chodců ve spádové oblasti LKAS je 30, nejvíce ze všech krajů; to dokazuje nepochybnou prospěšnost soutěže (druhý kraj Moravskoslezský má počet 24 bez soutěže, ale těží z tradice práce s mládeží ve Frýdku-Místku, Havířově i Opavě a práci trenérů ve Vítkovicích a Porubě).  

Tréninkové skupiny mládeže a trenérské obsazení 2016

Slezan Frýdek-Místek Josef Nejezchleba, Atletika Jižní Město (Praha) Petr Brandejský, LIAZ Jablonec Dana Jandová, Jaroslav Černý, Jiskra Nový Bor Petr Choděra, AC Slovan Liberec František Párys, AC Rumburk Jan Rein, A. C. TEPO Kladno pí Větrovcová + Jiří Šorm, Opava + Hodonín+ VŠTJ Technika Brno Jiří Malysa st., SSK Vítkovice pí Legerská, Atletika Poruba Karel Ketner, Slavia Havířov Jan Polášek, Lokomotiva Beroun pí Šafránková, Orel Vyškov pí Málková, AC Mladá Boleslav Jaroslav Prückner. V Atletice Chrudim je od září skupina 4 děvčat, v A.C. Sparta Praha začíná působit Ondřej Čerepušťák, na PSK Olymp Praha Miroslav Fliegl.

Chybí koordinace, ukázky chůze na soustředění mládeže, aktivní přístup trenéra mládeže, který nebude bránit dětem v jiných disciplínách, ale přirozeně je povede k tomu, na co mají talent a kde se mohou na Evropské úrovni ve vytrvaleckých disciplínách prosadit.

Systémový návrh řešení:

1. Zařadit soutěže družstev mládeže v krajích 2018
2. Úvazek pro chodeckého trenéra mládeže na úrovni ČAS
3. Vytvořit Chodeckou radu pro odpovědného trenéra chůze a pro ČAS jako konzultační skupinu

 Ad 1. Žádáme ČAS o systémovou pomoc, máme v mládeži základnu, nemáme soutěž a nemáme odpovídající výkonnost.

Statistika a výsledky ukazují silnou pozitivní korelaci mezi možností startovat v soutěži družstev a počet závodníků, stejně jako již tradiční H-MČR a každoročně stoupající počet přihlášených (viz přílohy)´- Nebráníme se ani netradičnímu formátu pro soutěže družstev, aby byla chůze atraktivnější:

Například smíšené štafety s dohodnutou délkou tratí na dráze pro:

• mladší žactvo a žákyně
• dorost
• juniorky a junioři      (Je možná i kombinace s během jako vytrvalecký dvojboj pro větší soudržnost mladých vytrvalců v oddíle).

 Ad 2.     Úvazek pro chodeckého trenéra mládeže na úrovni ČAS:

Zodpovědný trenér chůze mládeže:

Kvalifikační předpoklady:

Trenér I nebo II třídy, praxe, ideálně i z vlastního závodění, znalost atletického prostředí.

Požadované schopnosti:

Komunikace s mládeží, tvůrčí vize, přesvědčit o nich ostatní, odhad vhodného somatotypu, časová flexibilita, schopnost improvizace, argumentační pohotovost, trpělivost, sociální dovednosti, domluví se dobře AJ, schopnost přijmout odpovědnost za svoje rozhodnutí.

Úkoly pro zodpovědného trenéra chůze mládeže

1. a) vybudovat širší základnu chůze mládeže v ČR
2. b) zvýšit její výkonnost
3. c) úzká spolupráce s trenérem reprezentace

 Z toho vyplývá konkrétní náplň práce:

1. Aktivně se podílí na zařazení chůze do atletických soutěží družstev mládeže. Osobní intervence a vedení jednání na KAS ve všech krajích s cílem přesvědčit vedení KASů . Zároveň pomůže zejména v začátcích s agitací a výběrem vhodných typů ml. atletů z oddílů, kteří budou na soutěžích přítomni.
2. Trénink chůze včlenit do stávajících tréninkových jednotek. Bude metodicky pomáhat při návštěvách na trénikových jednotkách v oddílech. Ukáže a naučí, jak bez vytržení chodců z kolektivu a narušení tréninkového programu mládežnické skupiny lze zařadit přirozeně sportovní chůzi.
3. Víkendové tréninkové srazy pro rozvíjení techniky a výkonnosti. Pro mladé atlety, kteří se chodecky „chytí“ bude pořádat krátké víkendové tréninkové srazy ve spolupráci s jedinci dospělé reprezentace. V době prázdnin i déletrvající akce.
4. Ukázky a společné zkoušky chodecké techniky na srazech mládežnických výběrů. Účast na srazech především běžeckých mládežnických výběrů. Osvětová práce mezi běžci i trenéry. Dokázat motivovat funkčně a psychicky zdatné jedince bez „kotníku“, kteří se v evropském měřítku běžecky nemohou špičkově uplatnit, že chůze je jejich šancí na proražení do mezinárodní špičky. Nepřetahovat tyto jednice od stávajících trenérů, ale naopak vytvořit s trenéry takových závodníků spolupracující dvojici, kdy chodecký trenér bude s vytipovanými jedinci spolupracovat.
5. Ukázky a společné zkoušky chodecké techniky na srazech mládežnických výběrů ostatních vytrvaleckých sportů. Stejnou agitační a osvětovou práci se snažit dělat u ostatních vytrvaleckých sportů – běžecké lyžování, biatlon, cyklistika.
6. Navodí spolupracující atmosféru a bude systematicky pracovat na zkulturnění chodeckého prostředí v rámci dobrovolných trenérů chůze.
7. Bude pro chůzi získávat všeobecně sportovně zdatné jedince, u kterých bude šance na výkonnostní růst srovnatelný s chodecky vyspělými zeměmi. Utvoří testovací baterie všeobecných i speciálních předpokladů pro danou disciplínu.
8. Práce s vytipovanými běžeckými (i dalšími vytrvaleckými i nevytrvaleckými) trenéry na tom, aby pochopili a přijali fakt, že chůze je „levná“ disciplína, ve které i Evropan může být zcela konkurenceschopný v evropském i světovém měřítku. Že je zde i reálná možnost zisku medailí na soutěžích typu OH, MS. Přesvědčit tyto trenéry o tom, aby se chůzi věnovali, je dlouhodobým a náročným, nejen náborovým úkolem.
9. Koordinace chodecké termínovky /je specifická/ s termínovkou soutěží družstev.   

Ad 3.  Ustanovit Chodeckou radu pro odpovědného trenéra chůze a pro  ČAS jako konzultační skupinu

- CHR je radou odpovědného trenéra chůze a vyjadřuje se k odborným a organizačním otázkám spojeným s přípravou závodníků, soutěžím a k otázkám, dotýkajících se chůze a řešeným v příslušných orgánech ČAS.

- Není registrovaným sdružením pořádajícím soutěže. Je jmenována v počtu min. 3 max. 7 členů odpovědným trenérem chůze nebo orgány ČAS.

- Schází se jako nadpoloviční většina jednou ročně při tradičních chodeckých závodech a toto její jednání je otevřené a přístupné všem aktivním zájemcům z chodeckého hnutí.

Časový harmonogram:

Restart a záchrana „výkonnostní“ chůze v ČR by nebyla prací na rok. Samozřejmě, už za rok by se mohly vyhodnotit první výkonnostní a organizační kroky. Za tyto kroky musí být někdo zodpovědný a musí se k tomu motivovat. Předně musí začít objíždět běžecké závody i další závody vytrvalostně-rychlostních sportů a pak i mládežnické běžecké výcvikové srazy a vyhledat, přesvědčit a motivovat použitelné běžce a případně jejich trenéry k chůzi. Musí umět vysvětlit a ukázat techniku a sám kolem sebe chodce soustřeďovat. Musí vytipovat ze současných chodeckých mládežníků použitelné lidi a přesvědčit je o cílevědomé, jasně zaměřené chodecké přípravě.

Mládežnický trenér musí postupně začít organizovat pro tyto lidi speciální tréninkové tábory a ve spolupráci s trenérem dospělých začít tyto lidi řídit. Domluvit a umožnit jim starty na chodeckých závodech, které mají nějakou úroveň. Učit je závodit i v bězích a jiných disciplínách – závodění v chůzi v ČR (kromě výjimek např. Poděbrady), je ztrátou kontaktu se sportovně výkonnostní realitou. Chůze se musí zapracovat chůze do systému závodů družstev, aby oddíly byly tlačeny chodce mít. Kombinace soutěže a trenér může vést k cíli.

Nevidíme jinou cestu, než zařazení chůze do soutěží mládeže, kde žádáme systémovou pomoc ČASu.

Cíle na 2 roky:

Bezproblémové a úspěšné zvládání MU konkurenceschopnými chodci. Na slušnou úroveň SCM limitů dotáhnout v každé kategorii alespoň 3-5 chodců (žáci, žačky, dorostenci, dorostenky, junioři, juniorky). Vybrané jedince dotáhnout k úspěšné reprezentaci na MEJ, MSJ a následně na ME23. V oblasti výkonnostní a rekreačně sportovní  závodní chůze musí dojít k  navýšení počtu mládežnických účastníků. Navýšit počet trenérů atletiky, kteří se budou chůzí v praxi zabývat.

Cíle na 4 roky:

V souladu s Vizí chůze 2020 by tu měli být i noví konkurence schopní reprezentanti v dospělých kategoriích. V mládežnických kategoriích dosáhnout na pravidelné plnění nominačních kritérií na evropské i světové soutěže včetně MEJ a MSJ. Jedinci musí být schopni atakovat první desítku celkového pořadí. Při přechodu z mládežnických kategorií do kategorií dospělých omezit ztráty úspěšných mládežníků. Stabilizovat trenérské zázemí a počty atletických trenérů věnujících se chůzi, jako sportovní disciplíně.

Vztah chůze a běhů:

Ačkoliv jde o přirozeně se doplňující disciplíny ve své vytrvalecké podobě, je zde mnoho nepochopení a paradoxů:

Chůze jako atletická disciplína dlouhodobě vypadla ze systému práce s mládeží. Téměř všichni její úspěšnější reprezentanti mládeže i dospělých prošli naprosto nestandardním procesem. V rámci systémových změn a nastavených limitů však není možné tímto nesystémovým způsobem pokračovat. Právě proto, že k chůzi mládežničtí trenéři systému vyčlení až děti a mládežníky zcela nepoužitelné pro jinou disciplínu, k chůzi se systémově dostanou lidi „sportovně nepoužitelní“. Přitom měřítkem použitelnosti je často úspěšnosti na krajské, maximálně české úrovni.

Protože ze systému mládeže nemohl jediný rezortní trenér) zabývající se chůzí (Ivo Piták) vybrat „použitelné“ chodce, odhodlal se k nestandardní výběrové politice. Začal si vytipovávat pohybově i morálně vhodné typy pro vrcholovou chůzi v běžeckých disciplínách, nebo jiných vytrvalostních sportech čistě subjektivně a po otestování těchto sportovců je pro chůzi „přetáhl“. Účinnost tohoto výběru byla směrem k reprezentaci a zařazení do rezortů velmi vysoká, zhruba 1:3-4. Takto se na penězích Holpuchové „vyvezla“ Dibelková, na možnostech Dibelkové Schindlerová, na Schindlerové sestry Drahotovy atd. Jedině Chaloupka a Pařízek přišli hotoví z dílny Jiřího Šorma. (Nutno konstatovat, že tento nestandartní systém přinášel celkem slušné výsledky a z pohledu počtu atletů (chodců) prošlých tímto systémem měl i mimořádnou efektivitu – viz. Výsledky chodců od r. 2000 výše.

Je konec se zastaralým přístupem, že chodec je ten, kdo neumí pořádně běhat a běžec se nemůže naučit chodit.  Ze strany chodců je tato talentová všestrannost prokazatelná (viz přehled v příloze):  Drahotovy A i E., Půčková, Schindlerová, Dibelková. Na chodeckých pohárech reprezentovali triatlonisté i cyklisté– Vítová, Škrášková, Šimánková (kombinovala až do juniorek Dibelková). Ze strany běžců a jejich trenérů je opačný přístup zatím mimo jejich uvažování.

Bohužel je v myšlení trenérů stále jednodušší udělat výsledek na „vrchách“, než v chůzi. Pro ně jsou vrchy stále více, než chůze Toho jsme byli svědky i při účasti chodkyň na bezích do vrchu MEJ a MSJ – Drahotová A. a E., Půčková, Korvasová, Maternová.

Současným nepříznivým fenoménem světové, ale i evropské atletiky zvláště v bězích (zvláště ve vytrvaleckých bězích) je dominance běžců afrického původu tělesné stavby.   Díky jejich množství  je neskutečně obtížné (pokud rovnou ne nemožné)  konkurovat  jim na špičkové světové úrovni. To je samozřejmě faktem i u nás.  Zájmem svazu, pokud ho zajímají finálová umístění na OH a MS,  by mělo být  ukázat perspektivu co nejvíce našim běžcům i v chůzi, protože chůze je disciplínou, kde lze zatím světu opravdu konkurovat. A konkurenceschopný může být pilný a snaživý běžec, který je z hlediska Evropy průměrný, v rámci ČR slušný běžec a přitom v chůzi by mohl být i v rámci světa výborný. Při stávajícím systému a vztahu běžeckých trenérů k chůzi se ale o chůzi nikdy nepokusí.

Z hlediska ekonomické efektivity vynakládaných prostředků do vrcholové přípravy je tento systém, umožňující z dobrého běžce na úrovni ČR vychovat evropského nebo i světového chodce velmi efektivní měřeno finálovými účastmi na ME, MS a OH

Požadavky na organizační zajištění:

Vnější ze strany ČAS: Dovolujeme si požádat ČAS (předsednictvo) – aby použilo své nástroje v řízení atletiky směrem ke KASům tak,  že soutěže jednotlivců i družstev mládeže musí  zahrnovat všechny disciplíny včetně chůze. Pokud se chůze (zejména u mládeže) ocitne mimo společná kola, většina oddílů na chodcích nemá zájem.  A dále půjde o nesystémové a nahodilé vyhledávání jednotlivců.

Dovolujeme si požádat ČAS o angažování zodpovědného trenéra pro chůzi (s výše vyjmenovanou náplní práce), který by, jako další úkol pomohl v praxi realizovat přijetí tohoto rozhodnutí oddíly a zejména trenéry mládeže. Je to stěžejní úkol, chceme-li, aby se chůze stala opravdu plnohodnotnou atletickou disciplínou, zcela zapadající do systému mládeže ČASu. Angažování tohoto pracovníka a oficiální pověření úkoly ze strany vedení ČASu je nutným předpokladem, aby tento člověk měl autoritu, pravomoci a možnost být „slyšen“ v systému řízení atletiky.

Vnitřní ze strany chodeckého hnutí - Podpůrná skupina SMOLA CHŮZE. Pokud dojde k přijetí této Vize chůze 2020 ze strany ČAS, SMOLA CHŮZE pomůže s organizací a podílem na financování této koncepce, podle toho, jak se celý systém uchytí. Cílem je, aby i solidní mládežničtí běžci měli motivaci a zájem se chůzi naučit a startovat v ní. Aby ustala snaha o nábor kohokoli i nepoužitelného pro výkonnostní sport, ale abychom se postupně dostali k  cílenému výběru. Musíme v první fázi vytvořit tréninkové možnosti, které budou motivující a pro závodníky zajímavé. Aby zájem o účast na tomto projektu (této přípravě) vycházel od závodníků. Na pořádání a výběru by se podílel reprezentační trenér, spolu se zodpovědným svazovým trenérem pro chůzi.

Požadavky na personální zabezpečení:

Navrhovaná personální struktura:

1 úvazek Reprezentační trenér chůze – zaměstnanec VSC MŠMTČR. 1 úvazek Zodpovědný trenéra pro chůzi zejména mládeže v profesionálním, (nebo alespoň poloprofesionálním) režimu v rámci ČASu.

Zdůvodnění návrhu: Tato úvazková pomoc ČASU přinese dva efekty – pro trenéry a pro závodníky:

Pro trenéry: Efektivnější využití stávající personální struktury: Navázat úzkou spolupráci s běžeckými trenéry (i těmi zodpovědnými svazovými) a přesvědčit je o vzájemné výhodnosti spolupráce a o možnosti kombinované přípravy chůze x běh (alespoň do určitého věku).

Motivaci stávajících chodeckých trenérů ke spolupráci a podřízení se systému. V první fázi na ně vyvinout tlak právě „rychlou“ převýchovou a výchovou chodců, z „použitelných“ běžců.

Pro závodníky: Podpůrná skupina SMOLA CHŮZE. Podmínky „SMOLA CHŮZE“ budou poskytovány zcela v součinnosti s centrální přípravou po linii ČASu, nikdo je nebude moci vynucovat mimo centrální přípravu.

V Praze 12. 6. 2017

Miloslav Lapka, Ivo Piták, Josef Smola

Narozen 17.7. 1964 v Praze,
aktivní závodník, sponzor, pořadatel závodu Pražská chodecká hodinovka, zakladatel spolku SMOLA CHŮZE z.s.

Cílem jsou medaile na veteránských Mistrovství světa a Evropy, překonávání osobních rekordů a tím sebe samotného a sportovní filosofie je dána: “ Není důležité se zúčastnit, ale zvítězit.“

S chůzí začínal v patnácti letech v AC Praha (1979-1988) u legendárního trenéra Josefa Průchy, poté přestoupil do Rudé hvězdy Praha (dnešní Olymp Praha), kde působil v letech 1988-1995 ve Středisku vrcholového sportu jako instruktor sportu a dosáhl následujících výsledků:
Mistr ČR: 1988 a 1989 v chůzi na 50km, 1990 v chůzi na 20km.
Mistr Švýcarska: 1990 v chůzi na 100km 9:40.16hod
Reprezentoval ve 3 mezistátních utkáních
Karieru vrcholového sportovce ukončil v roce 1995 na Světovém poháru v chůzi v čínském Pekingu na trati 50km chůze.

V letech 1996 – 2009 se pouze sporadicky věnuuje chůzi a jen občas se zúčastňuje chodeckých závodů v podstatě bez treninku. Tomu odpovídá i v té době dosažená hmotnost hodně přes 100 kg………
V roce 2009 se však na závodech setkává s velmi aktivním a úspěšným veteránským chodcem Čechoameričanem Zdenkem Gonsiorovským (ročník 1941) a ten v něm znovu probudí chuť a vůli do tvrdého a systematického treninku chůze.
Jen takový trenink založený na hranici sebeobětování a velké vůli může totiž přinést velké výsledky a výkony a tyto skutečně zákonitě přicházejí, ale až téměr po devíti letech této tvrdé a neskutečné dřiny.

V roce 2010 se účastní prvních velkých veteránských závodů a to na 20km chůze ME v maďarské Nyiregyhaze
a následují každým rokem veteránské Mistrovství světa či Evropy a občas přichází i bonus v podobě medajle!

Od roku 2017 se rozhoduje své tělo trápit se skupinou Ivoše Pitáka, který se tak zákonitě stává jeho trenérem.
Tato spolupráce přináší hned v roce 2017 osobní veteránské rekordy na všechny tratě (kromě 30km) a kromě úspěchů ve veteránských kategoriích přichází i 5.místo na MČR 20km chůze časem 1:41.30hod v absolutním pořadí v ČR při mezinárodním chodeckém mítinku Poděbrady walking na legendárním chodeckém okruhu a největším chodeckém závodě pořádaným v rámci ČR.

Absolutní osobní rekordy v chůzi:

Veteránské osobní rekordy v chůzi: 

Umístění na veteránských ME a MS 2010 - 2018:

VÝSLEDKY ROK 2018:

LUGANO TROPHY – memorial Albisetti 11.března 2018
18.místo 20km ch – 1:45:44hod

Mistrovství Evropy veteránů - MADRID 19.-24.března 2018
4.místo 3km ch hala - 14:19min
5.místo 5km ch - 24:44min

OLOMOUCKÁ chodecká DESÍTKA 29.března 2018
17.místo 10km ch - 50:17min

PODĚBRADY – mítink EAA, M-ČR na 20km a mezistátní víceutkání 7.dubna 2018
5.místo M-ČR , celkové pořadí: 43.místo 20km ch- 1:47:17hod

Mistrovství Evropy veteránů na silnici - ALICANTE 19.května 2018
3.místo 30km ch  - 2:49:32hod -  ĆR rekord M50+

ZELENEČ - 10.června 2018                                                                                                                                                                                                                                                           1.místo (nad 40 let)  10km ch - 54:11min                                                                                                                                                                                                                                                                

Narozen 7.3. 1943 v Olomouci, žije ve Švýcarsku ve městě Ascona.

Bývalý aktivní závodník, sponzor. Má dlouhodobé kontakty s chodci z Čech, Moravy a Slovenska. Je jedním z největších propagátorů chodeckého sportu v Olomouci, kde od poloviny šedesátých let společně s Aloisem Lajčíkem a Václavem Dostalíkem vytvořili družstvo, které bojovalo o přední umístění v mistrovských a celostátních soutežích.

V polovině šedesátých let přestoupil do TJ Lokomotiva Olomouc, která mu vytvořila lepší podmínky přípravy a pro absolvování závodů po celém Československu, ale i k pořádání vlastního chodeckého závodu „Olomoucká dvacítka“, který drží a spoluorganizuje již od roku 1967 doposud.

3.7.1968  se na Olomoucké dvacítce výkonem 1:45:03hod  (20km) umístil na 3. místě.

26.10.1967 se taktéž účastnil 1.ročníku 50km závodu na dráze v Olomouci

Nyní nadále spoluorganizuje závod „Olomoucká dvacítka“ a  pomáhá při závodě „Pražská chodecká hodinovka“.

Často také doprovází Pepu Smolu na chodecké závody.

6.místo Anežky Drahotové – 1:28:40 v závodě na 20km při největší letošní soutěži chodeckého světového kalendáře

ANEŽKA  JE  ZASE  ZPÁTKY,  LUKÁŠ  SE  PADESÁTKOU  PROTRÁPIL

Čínský Taicang (předměstí Shanghaie) se stal pořadatelem mistrovství světa chodeckých týmů (bývalý světový pohár IAAF). Tato soutěž konající se v dvouletém intervalu je vedle OH a MS zařazena do nejvyšší A kategorie chodeckých závodů IAAF. Je závodem s nejlepší úrovní, protože se může nominovat až 5 chodců z každé země na každou trať. (Při OH a MS pouze 3). Z Čech startovala minivýprava 2 závodníků. Bohužel to odpovídá výkonnostní realitě českých chodců všech kategorií.

V dopoledním závodě mužů na 50km rozešel Lukáš Gdula svůj závod ve velké skupině na čas zhruba na 3:56-8. V první víc než hodině vypadal dobře, ale pak se asi rozhodl, že nesmím vyjít ze cviku „mít nervy na špagátě“ a předvedl mi zdařilou etudu na téma Anežka – MS Londýn. Žaludeční a střevní potíže ho naprosto rozhodily a i když jsem mu sám nabízel, ať závod zabalí, vracel se na trať a „dolezl“ 48. v čase 4:25:47 Předposlední z těch, co závod dotlačili v limitu závodu až do cíle. Ale řekl jasně – je to svět a neabsolvoval jsem takovou cestu proto, abych vzdal. Přesto, že byl úplně na šrot a sotva stál, přijel v podvečer fandit Anežce na ženskou 20ku.

Mezi 84 jmény na startu nechybělo žádné jméno ze současné ženské chodecké špičky. Skrýval jsem před startem své obavy. Věděl jsem, že je na tom Anežka hodně dobře, ale byl jsem si vědom, jak má „nahlodanou“ sebedůvěru z loňské slabé sezóny. A letošní 3 závody – ano, velmi dobrý standard, ale ne až mezi tu absolutní špici.

Bylo dobře, že začátek závodu byl ve znamení oťukávání favoritek a Any se velmi rychle uklidnila. První km 4:45, 5km 22:35. Vepředu šla víc než 20. členná skupina. I já jsem u své závodnice viděl lehký, „učesaný“ krok a najednou byla na trati ta stará, dobrá, známá Anežka! Kontrolovala si čelo závodu někde mezi 4 .- 10. figurou, soustředěná, ve velké vlhkosti pravidelně se občerstvující. Po 8.km zrychlila, vzala na sebe starost o tempo a vláček za jejími zády se začal trhat. V čelní skupince zůstalo 10 nejlepších (téměř identické složení jako na OH v Riu). 10.km 44:42 (druhá pětka 22:07).

Pak se však začaly dít věci. Iniciativu přebraly dle očekávání zbylé 2 Číňanky a zrychlovalo se. Nástupu Mexičanky Gonzáles ani ony neodolaly. Ta atakem po 13.km a následným naprosto strojovým tempem začala navyšovala náskok (druhých 10km 41:58, poslední km 4:06). Z vedoucí skupinky byl rázem použitý trhací kalendář. Od 14.km každá ze soupeřek už bojovala nejen se soupeřkami, ale i sama se sebou a únavou. Pořadí se zejména mezi 5.až 9.místem různě přesýpalo. Mexičanka si naprosto jistě dokráčela pro vítězství v čase 1:26:38. Osud zbylých 2 medailí držely pevně v rukách Číňanky. Stříbro vybojovala Quiyang a bronz favoritka Yang. Za nimi proběhl ostrý souboj o 4.až 8.místo. Místo za medailemi  v závěru vyválčila Brazilka De Sena. Anežka 2 x ustála útok své známé soupeřky Italky Giorgi (vítězka letošních Poděbrad), po trhácích ji znovu dotáhla, ale napotřetí v boji o nejlepší Evropanku podlehla. 6.místo (2.z Evropanek) v čase 1:28:40 i aktivní způsob závodění byly krásnou tečkou za jejím návratem do špičky. (Anežčina druhá 10ka – 43:58).

Sama byla se svým vystoupením spokojená: “I kdyby tam ležel milion eur, zrychlit jsem už nebyla schopná. Možná škoda zbytečně pomalého začátku, ale v druhé půlce a koncovce jsem nechala všechno.“

Kvalitu závodu podtrhuje několik čísel. 14 závodnic pod 1:30, 27 pod 1:33, 44 pod 1:35, 70 pod 1:40. To jen na okraj, až se bude zase někdy v českých luzích a hájích diskutovat o příliš těžkých limitech. Se světem i Evropou ve vytrvalostních závodech bojovat lze. Nelze se k tomu pouze dostat většinově praktikovaným domácím způsobem výběru vhodných typů a přípravy.

Narozen 25.4. 1954 v České Brodu

bývalý aktivní závodník, závodil za Slavoj Stará Boleslav, VŠ (nyní USK) Praha a Pozemní stavby Praha.

V roce 1979 se stal Přeborníkem Prahy v maratonském běhu časem 3:03:20hod.

Nyní jako člen SMOLA CHŮZE z.s., pomáhá při organizaci závodu „Pražská chodecká hodinovka“  a  velmi obětavě a s velkým nasazením poskytuje servis a podporu na trénincích a závodech.

Osobní rekordy v chůzi:

20km      1:37:49 hod 
50km      5:08:10 hod
5km           23:39 min   

Osobní rekordy v běhu:

Maraton   2:48:30 hod 
20km       1:12:33 hod
15km          52:48 min 
10km          34:29 min
  5km          16:00 min
  3km            9:06 min