- Redaktor
Diskutabilní nominace ČR chodeckých reprezentantů na ME do Birminghamu - v nominaci překvapivě nechybí Franklová s Martínkovou, ale naopak tam chybí Zajíček s Hlaváčem!!!!
Autorka článku: Lucie Nekulová
Foto: Mia Stewartová a Josef Smola
Uplynulý chodecký víkend byl opravdu nabitý událostmi. A kdo chtěl, mohl být na české půdě i svědkem světového rekordu. Nicméně pojďme popořadě.
V pátek 24.7. se ve Stříbře v rámci Zlatého týdne Emila Zátopka šel chodecký půlmaraton na dráze. Všeobecně se vědělo, že je to závod pro Elišku Martínkovou. Ta se letos vrací po dlouhodobém zranění, kdy jeden problém střídal další. Eliška se sice vrátila do rankingu, potřebný výkon požadovaný ČAS pro ME v Birminghamu jí však chyběl. Po nijakém výkonu v Belgii (viz minulý článek), byla Eliška přihlášena ke startu v Irsku 12.7.. Nicméně nakonec nestartovala a zapsala ve výsledcích DNS. V kalendáři se objevil závod ve Stříbře. Na závod se sjeli všichni, vyjma Martínkové. Ta nedorazila s tím, že šetří koleno. DNS bylo jen hypotetické, přihlášky nešly přes oficiální web ČAS. Nicméně už ve Stříbře se spekulovalo, zda Martínková obdrží pro ME zelenou, ač nemá splněná kvalifikační kritéria. Znalí poměrů si byli jistí, že ano…
Na místě však byli jiní. Vítek Hlaváč přijel pomoci Alžbětě Franklové k vylepšení času a postavení v rankingu. Alžběta byla na posledním postupovém místě na ME a před námi víkend plný mistrovských soutěží různých zemí. Bětce přijela s tempem pomoci i Ema Klimentová, která jako jediná česká chodkyně měla splněné všechny podmínky pro kvalifikaci.
Na startu byl i Roman Hanyk a přes celou republiku cestovala Michaela Říhová. Od začátku šla do čela trojička vedená Vítkem, Klimentová se pohybovala kolem Franklové a snažila se její výkon podpořit. Večerní start zajistil příjemné počasí a tak bylo jen na Alžbětě, zda cílené tempo udrží. Bojovala ze všech sil, nicméně po polovině závodu začalo být zřejmé, že úplně jednoduché to nebude. V určité fázi se ztráta na Vítka natahovala na 5 - 10m, ten se i ohlížel a vizuálně se zdálo, že už neví, jak by zabrzdil. Bětka se opakovaně snažila s klesajícím tempem něco udělat a závod do posledních metrů nepustila. Oba vodiči, Hlaváč i Klimentová, nechali v posledním kole Franklovou jít dopředu a Bětka tak prošla vítězně cílem. Čas nebyl, jaký si původně přála, výkon z Poděbrad vylepšila o víc jak 2 minuty na 1:45:52.6. Za OR z loňska však zaostala o téměř 4 minuty. Zda jí to bude stačit, měl ukázat až čas, nicméně pohledem např. Poděbrad, kdy nestavíme družstva, neb nemají výkonnost, by tenhle výkon stačit neměl. Na dospělé ME je to objektivně strašně málo. Roman Hanyk byl v poslední čtvrtině závodu diskvalifikován. Obrovskou poklonu zaslouží Michaela Říhová. Ta ukázala velké chodecké srdce, kdy vyrazila přes celou republiku, aby si dala tréninkový závod. Čas 1:57:18.5 je pro ni velmi cenný. Michaela šla celý závod sama, soupeřila jen se svou hlavou a technikou, klobouk dolů před touto studentkou.
Ve stejný den, v pátek, začalo pro chodce tradiční lovosické soukromé ME masters, tzv. MAELO. Chodecký trojboj 3000m - 5000m - 10 km se odehrával od pátku do neděle.
V páteční podvečer se v Lovosicích sešla skupina 25 atletů v čele s Rudolfem Coganem. Ruda v předchozích týdnech lámal evropské veteránské rekordy a zde se chtěl pokusit o ten světový. Od začátku šel do čela, bez vodičů, sám na sebe. První kilometr 4:04 sliboval, že by rekord (12:18) mohl padnout. Další kilometr byl jen o vteřinku pomalejší a rekord se otřásal v základech. Ruda nepolevil a odměnou mu bylo nejen jasné vítězství, ale i nový světový rekord M55 12:14.21. Výborně!
Skvěle se prezentoval i Němec Steffen Borsch (M50) - 14:08.65, který odstartoval svou cestu za zlatým hattrickem. Výborný osobní rekord zapsala Dagmar Fišerová z Vrchlabí, která předvedla 16:17.40, ve své kategorii W50 se však musela sklonit před Němkou Brit Schröter (15:41.10).
I Josef Smola M60 vybojoval ve své kategorii vítězství (16:47.79) a nasadil trend zlatého víkendu. Stříbro v kategorii M75 bral Jiří Janoušek a čtvrté místo připadlo dalšímu reprezentantu Smola chůze Jiřímu Šotolovi.
Při sobotní pětce si na nejvyšší stupínky ve svých kategoriích vystoupali jak Borsch, tak Smola. V ženách pak Schröter pokračovala ve vítězném tažení. Dagmar Fišerová předvedla zlepšení výkonu z Radotína a nový OR má hodnotu 28:03.59.
Nedělní desítka byla již zkouškou jen pro největší chodecké nadšence. Horké počasí, náročná trať, nic jednoduchého pro veterány a už vůbec ne pro ty, kteří se rozhodli trhat tartan / asfalt všechny 3 dny. To není nic jednoduchého ani ve 20, ale v kategoriích řekněme 50+ to hraničí s porušováním ženevských konvencí. Tady se ovšem všichni týrají sami, dobrovolně a ještě za to platí. :-). První 2 místa brali nemasters atleti - Ukrajinec Polischuk (45:27) a Francouz David Kuster (46:41).
Steffan Borsch završil svůj vítězný hattrick výhrou za 55:47. Dagmar Fišerová dokázala porazit Němku Schröter a zapsala 59:32. Josef Smola porazil druhého šedesátníka o 25 min, kdy protnul cílovou čáru v čase 1:00:44. Na start se z Čechů postavil i Tomáš Vojtíšek (1:08:58), což v kategorii M50 znamenalo druhé místo. Jiří Janoušek kraloval mezi M70 - 1:12.37. A stříbro v M65 bral i Tomáš Miřejovský za 1:35:22.
Veteráni předvedli krásné výkony, ti co závodili 3 dny za sebou, před těmi klobouk dolů. Tohle jsou velká chodecká srdce.
Po závodním víkendu se již jen čekalo, jak dopadne nominace pro ME. Není to jednoduchá záležitost. V rankingu byla při uzavření 28.7. tato jména:
Muži: Hlaváč, Kukla, Morávek, Zajíček
Ženy: Klimentová, Martínková.
Jistotu startu měli však pouze Klimentová, Kukla a Morávek. Morávek splnil limit pro maraton loni v Zittau. Jedním časem smáznul v nominačním období potvrzovací limit ČAS i ostrý limit. Klimentová měla potvrzovací limit pro půlmaraton a navíc v první dvacítce v rankingu. Kukla prošel přes ranking, vzhledem k věkové kategorii U23 nepotřeboval potvrzovací limit.
Jenže kvalifikační rošáda neskončila 28.7.. To přijdou odhlášky, potvrzení, nabídky volných míst.
V úterý večer Franklová byla mimo postupové pozice. Ve středu už byla opět 35. a po dalších odhláškách je 27. Ve čtvrtek pak byla schválena nominací ČAS i přes to, že při uzavření rankingu na postupové příčce nebyla a limity jí chybí.
V nominaci figuruje i Eliška Martínková. Ta letos předvedla velmi kvalitní desítku v Brně. 20 000m šla však po 5min/km a na dalších možných nominačních závodech nestartovala. Možnost prorvat se u obou žen do rankingu ukazuje, o kolik jednodušší to pro ženy, proti mužům, je. Pokud Martínkové zdraví vydrží, lze očekávat, že půjde výkonnostně na jiné úrovni, než Franklová. Z předchozího ME obhajuje 11.místo. Nicméně její nominace bez kvalifikačního času není transparentní.
Bohužel další české chodecké vlaječky v nominaci ČAS chybí. Hlaváčovi chyběl potvrzovací limit, i když byl v rankingu se splněným limitem EA. Jenže ten zašel ještě před kvalifikačním obdobím ČAS. Zajíčkovi limit chyběl taktéž. Ani jeden šanci, na rozdíl od Martínkové s Franklovou, nedostal. Porovnáme li nejlepší výkon Franklové na půlmaraton z letošního roku, tedy ten ze Stříbra, je to dle maďarských tabulek 975 bodů. Zajíček, který předvedl na svůj věk výborný výkon v Poděbradech, má za tento výkon dle tabulek 1143b.. Necháme li mluvit pouze fakta, je to, co se výkonnosti týče, rozdíl snad dvou tříd. Taktéž Martínkové desítka je bodově výrazně níže (1078), než výkon Zajíčka. Přesto Zajíček důvěru nezískal.
V Birminghamu tak uvidíme 6 českých vlaječek, ale mohlo jich být víc. Bylo by to potěšitelné, pokud by kvalifikace byla průhledná a měřilo se tak nějak všem stejně. Komu nevychází počty, neb nominovaných je 5, pak pozor! Ta jedna vlaječka totiž nebude mezi závodníky. Mezi pozvanými rozhodčími je po dlouhé době i rozhodčí z Čech. Pozvánku od Evropské atletiky dostal Miloslav Lapka. Mílu na trati s terčíky jistě uvidíme, bylo by skvělé, kdyby bylo hodně vidět i ostatní Čechy.
V Birminghamu se bohužel chůze nebude prezentovat dobře. Závodí se v jeden den, ve stejný čas. Mnoho závodníků, kteří byli na postupu na obě tratě, tak muselo volit. A i proto se nenaplní všechna volná místa, která chůze má (35 osob na disciplínu). Na ženský maraton se přihlásilo dokonce pouze 21 chodkyň z 35 možných. Do závodu se dostanou i závodníci, kteří by jindy neměli šanci. Důsledek bude nejspíše totožný, jako po minulém ME. Tehdy se místa pro chůzi snižovala. A tak je možné, že na dalším ME už bude na disciplínu třeba jen 25 míst. Škoda. Ale i tak se bude na co dívat. Mistrovské soutěže jednotlivých zemí z tohoto víkendu ukázaly, že jsou chodci a chodkyně ve skvělé formě. Na kratších distancích padala národní a osobní maxima, evropští závodníci jsou výborně připraveni. Lze předpokládat, že v Birminghamu to bude smršť osobních rekordů. Snad i těch českých…


- Redaktor
Kolik českých dresů uvidíme na ME v Birminghamu při chodeckém půlmaratonu a maratonu?
Autorka článku: Lucie Nekulová
Zdroj FOTO: ČAS
Letní měsíce příliš kvalitním vytrvaleckým výkonům nepřejí. Alepsoň u té amatérské části atletického světa, profíci musí umět závodit i v teple. Reprezentační starty mají svá pravidla i termíny a přes ty nejede vlak. Stejně jako atleti si dáváme pauzu i my, ale výsledky jsme pozorně sledovali. Protože přeci jen se občas i v horku závodí. Takže co zajímavého se nám v poslední době, pohledem chodeckého fanouška, událo?
V posledním týdnu školního roku se v teplý červnový podvečer šlo 5000m při TIPOS meeting v Banské Bystrici. A stejně jako loni zde bylo české zastoupení. Závod přilákal početné startovní pole, muži startovali společně se ženami.
Od startu šel do čela maďarský reprezentant Bence Venyercsán. Doslova letěl po tartanu, až divák nestačil žasnout. Vítěz Dudinského maratonu se nad tartanem snad i vznášel a překvapivě dlouho trvalo, než byl Maďar naveden do penalty a frustrován závod vzdal. Nicméně pokud se podíval alespoň trochu objektivně na záznam, tam opravdu nebylo o čem diskutovat. Za ním šla dvojička Černý - Tóth (další Maďar) a s odstupem je sledoval Kukla. Černý začal na Tótha ztrácet a s odstupem téměř 30 sec prošel na druhém místě cílem. Jenže i Tóthův výkon nebyl hodnocen rozhodčími pozitivně a tak Maďar přičetl 30sec a o 32 setin nakonec skončil na druhém místě. Z vítězství se tak radoval domácí Černý (20:12.99), startující z plného tréninku. Na třetí místě došel náš Albert Kukla, ten však byl již o více než minutu zpět (21:26.05).
Mezi ženami se hned od startu vydala odhodlaně vpřed vracející se Eliška Martínková. Ulétla soupeřkám a mohlo se zdát, že je rozhodnuto. Jenže Hana Černá byla doma a měla na vítězství také zálusk. Koneckonců podobný průběh měl i loňský závod, kdy stejně výrazně ztrácela na Klimentovou (ta letos nestartovala) a dokázala ji nakonec výrazně převálcovat. Po 3km začala Martínkové náskok stahovat, dotáhla se na ni a na její ostré tempo již Martínková nedokázala reagovat. Hana Černá předvedla takticky vyzrálý výborný výkon v novém OR 22:18.24. Martínková si došla se ztrátou 22 sec pro druhé místo - 22:40.92 a mohla z Bystrice odjíždět spokojená. Rostoucí formu prokázala na čtvrtém místě Alžběta Franklová (23:44.83), proti loňskému výkonu však zaostala o 43 sec.
O posledním červnovém víkendu se pak odehrálo MU U 23 v polském Opole. Naši mladí atleti a atletky bojovali s celky z Maďarska, Polska a Slovenska. Závod byl sice vysílán na streamu, jenže vzhledem k horkému počasí došlo k úpravě časového pořadu. Běhy na 5000m a chůze byly přesunuty do brzkých ranních hodin a tak se do záběru kamer dostal jen konec závodu na
10 000m žen.
Výsledky jsou následující: Jako první vyrazili muži před půl devátou. Do čela šli oba Ukrajinci a první pozice po celý závod nepustili. Zvítězil Eduard MURAVSKYI výkonem 43:56.38. Albert Kukla si došel pro 6 bodů na třetím místě. Výkon 44:35.26 není ohromující, ale třetí místo se počítá. Závod se opravdu nepovedl Romanu Hanykovi. Ten došel na 7.místě, bral 2 body a zapsal čas 51:36.26. Roman si postál v penalty zóně a je škoda, že si ten nejhorší výkon roku vybral právě při startu v reprezentačním dresu. Všechny ostatní letošní výkony jsou totiž z jiné kategorie. Našim mužům tak brzké vstávání nejspíše moc nesedělo.
Před půl desátou vyrazily na svých 25 kol na rozpáleném tartanu ženy. Od začátku šla naprosto neohroženě na čele hlavní favoritka závodu, Ema Klimentová. Předvedla suverénní sólo výkon a bez jediného návrhu prošla cílem za 46:43.37. Druhá Maďarka Kovács ztratila téměř 2 minuty. Svůj nejlepší letošní výkon si na reprezentační start schovala Alžběta Franklová. Za třetí místo brala 6 bodů a zapsala čas 48:56.16. Výborně.
Česká reprezentace pak skončila v soutěži družstev na 2. místě za vítěznými Maďary.
V sobotu 4.7. se konalo MU U18 v maďarské Nyíregyháze. Mezi dorostenci došlo proti MČR ke změně. Dle kritérií měla startovat dvojice Weis - Slaměník. Jenže Slaměník se kvalifikoval i v běhu na 3000m a protože dal přednost běžeckému startu, oblékl reprezentační dres třetí z MČR Drdla. A rozhodně se v repre dresu neztratil. Vítěz Ligeti 21:45:96 byl výkonnostně jinde, ale Denis Drdla předvedl podobně výborný výkon jako při MČR, potvrdil skokové zlepšení a překvapivě dokončil na skvělém druhém místě výkonem 24:40.05. Závod se opravdu nepovedl Jakubu Weisovi. Výkon 25:54.84 a páté místo jsou daleko za možnostmi duchcovského atleta. I nepovedený závod je však v tomto věku cenná zkušenost.
Mezi děvčaty se naše dívky na stupně vítězů neprobojovaly. Noemi Maják tentokrát porazila vítězku z MČR Mulačovou a předvedla při prvním reprezentačním startu nový osobní rekord 26:19.74. Za třetím místem zaostala o 9 sec. Ema Mulačová skončila na 5.místě, výkon 26:43.09 je její druhý nejlepší v kariéře. Jinými slovy, obě děvčata šla na hraně svých možností a mohou být spokojené.
Celkově české mládí MU ovládlo a i chodci si tak odvážejí zlaté medaile. Mimochodem chodec - běžec Slaměník doběhl na třetím místě za 8:48.30.
Naši chodci se představili i na dalších závodech. Klimentová s Franklovou si vyzkoušely netradiční chodeckou míli v rakouském Eisenstadtu, kde Ukrajinka Olyanovská předvedla nový světový rekord 6:10.09. A je třeba říci, že Olyanovská šla i v této rychlosti naprosto dokonale! Klimentová skončila třetí za 6:23.90, Franklová na 7. místě za 7:18.95. Chodecká míle se objevuje na závodech stále častěji. Běžně se chodí v anglosaských zemích v hale, u nás si letos tuto distanci vyzkoušeli masters při MČR v Rumburku.
Eliška Martínková se vrátila do světového rankingu při závodě v belgickém Gosselies, kdy v sólo závodě obkroužila na stadionu 20 000m v čase 1:40:36.50. Druhou startující byla Cara Brass, ta šla však pouze 5000m.
Co nás ještě čeká? O nadcházejícím víkendu se uskuteční hned 2 chodecké akce. Tradiční MAELO v Lovosicích, kde startuje vždy celá řada českých masters atletů.
A pak je tu chodecký dráhový půlmaraton, který se bude konat v rámci Zlatého týdně Emila Zátopka (info na webu závodu či webu ČAS). Tradiční akce, která se dříve konala v Praze, se přesunula do Plzně a Stříbra. A místo desítky půjdou chodci půlmaraton. Proč ten? Přihlášky jsou přes Kateřinu Čermákovou, čímž je to dané. Jedná se o poslední šanci našich reprezentantů splnit kvalifikační limit pro ME. V rankingu máme chodců hned několik. Jenže ne všichni mají splněný kvalifikační limit ĆAS. Ne všichni musí, závodníci do 23 let dle nominačních kritérií pojedou i tehdy, když potvrzovací limit ČAS mít nebudou, ale bude stačit jejich umístění v rankingu. To by se týkalo Franklové - půlmaraton (35.místo), Kukly - půlmaraton (35.místo). Limit má splněný ze Žitavy Morávek (maraton). Potvrzovací limit chybí trojici Martínková - Hlaváč - Zajíček. Vítek má splněný entry standart z loňských Poděbrad, jenže mu chybí potvrzovací výkon. Uvidíme, zda se o něj na půlmaratonské trati nepokusí ve Stříbře. Adam Zajíček je v rankingu na 35. místě v maratonu, ale potvrzovací limit mu také chybí. Pro oba by však půlmaratonský výkon 1:26:45 byl výzvou. V Poděbradech skvěle jdoucímu Zajíčkovi chyběla na tento čas více než minuta, Hlaváč byl ještě o další 2 minuty pomalejší.
Vzhledem k zapojení ČAS do organizace závodu (mezinárodní rozhodčí) a K. Čermákové je však jisté, že se o solidní výkon bude pokoušet Martínková. Ta se vynikajícím výkonem při desítce při MČR v Brně a zajišťovacím časem z Belgie posunula v rankingu na 29. místo v Evropě. Nic proti Elišce, určitě ji při ME rádi všichni uvidíme, ale ukazuje to, jak malá je, proti mužům, mezi ženami konkurence. Jenže ranking neranking, potvrzovací výkon ČAS 1:37:30 Eliška nemá. A lze předpokládat, že právě tímto směrem se bude její úsilí v sobotu ve Stříbře ubírat. Všem, kdo se ve Stříbře či Lovosicích postaví na start přejeme lehké nohy a Elišce, pokud půjde o limit, tak ať to vyjde. Čím víc českých dresů v Birminghamu uvidíme, tím lépe.
- Redaktor
Chodecký půlmaraton na atletické dráze ve Stříbře v rámci seriálu běžeckých závodů Zátopkův zlatý týden, 24.7.2026
V RÁMCI seriálu běžeckých závodů ZÁTOPKŮV ZLATÝ TÝDEN se 24.července v 19:00 hod na atletickém stadionu ve Stříbře, Palackého 1269, uskuteční vložený OPEN závod – chůze na půlmaraton mužů a žen a chůze na 20.000m mužů a žen.
Závod je zároveň možností kvalifikovat se v chůzi na ME do Birminghamu (15.8.2026)!!!
Přihlášky na chodecké soutěže (půlmaraton muži a půlmaraton ženy) se podávají do středy 22.7.2026 do 20:00 hod. emailem na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Startovné viz: https://www.zlaty-tyden.cz/zlata-petka/
TAK NEVÁHEJTE A PŘIHLAŠUJTE SE!!!!
ČASOVÝ PROGRAM 24. července 2026:
16.00 hod. - zahájení registrace závodníků
17.10 hod. - start závodu OLYMPIJSKÉ NADĚJE – žákyně 1 500 m
17.10 hod. - start závodu OLYMPIJSKÉ NADĚJE – žáci 1 500 m
17.10 hod. - start závodu OLYMPIJSKÉ NADĚJE – dorostenky 1 500 m
17.10 hod. - start závodu OLYMPIJSKÉ NADĚJE – dorostenci 1 500 m
17.25 hod. - vyhlášení vítězů kategorie OLYMPIJSKÉ NADĚJE
17.30 hod. – konec registrace pro hlavní závod – výdej startovních čísel
17.40 hod. - představení účastníků hlavního závodu na 5 000 m
17.50 hod. - 5 000 m – ZLATÁ PĚTKA EMILA ZÁTOPKA
( hlavní závod - jen muži , kteří uběhnou 5 000 m pod 20:00 min. !! )
18.00 hod. – konec registrace pro běh č.2 – výdej startovních čísel
18.20 hod. - 5 000 m – běh č.2 ( kategorie ženy + muži s časy nad 20:00 min. )
18.50 hod. - konec registrace pro běh č.3 – výdej startovních čísel
19.00 hod. – chůze půlmaraton / 20 000 m
19.05 hod. - vyhlášení vítězů ( 1. až 6.místo v absolutním pořadí )
21.00hod. – vyhlášení vítězů chůze půlmaraton / 20 000 m
- Redaktor
ODEŠEL KAMARÁD ....
V noci ze soboty 20.6. na neděli 21.6.2026 zemřel po dlouhé vážné nemoci ve věku 83 let pan JAROSLAV BRÁBLÍK (* 7.3.1943), rodák z Olomouce, emigroval v roce 1970 do Švýcarska, kde žil ve městě Ascona na břehu jezera Lago Maggiore . Po listopadu roku 1989 (sametová revoluce a konec komunismu v Československu) velmi často a rád navštěvoval Olomouc, Šternberk, Bystrovany a hlavně Prahu!
Bývalý aktivní závodník, sponzor chůze, dlouhodobě udržoval kontakty s chodci z Čech, Moravy a Slovenska, jeden z největších propagátorů chodeckého sportu v Olomouci, kde od poloviny šedesátých let společně s Aloisem Lajčíkem a Václavem Dostalíkem vytvořili družstvo, které bojovalo o přední umístění v mistrovských a celostátních soutežích.
V polovině šedesátých let přestoupil do TJ Lokomotiva Olomouc, která mu vytvořila lepší podmínky přípravy a pro absolvování závodů po celém Československu, ale i k pořádání vlastního chodeckého závodu „Olomoucká dvacítka“, který drží a spoluorganizuje již od roku 1967 doposud. 3.7.1968 se na Olomoucké dvacítce výkonem 1:45:03hod (20km) umístil na 3. místě. 26.10.1967 se taktéž účastnil 1.ročníku 50km závodu na dráze v Olomouci.
Jak v úvodu řečeno, patřil k největším propagátorům chodeckého sportu v Olomouci v poválečném období společně s Aloisem Lajčíkem a Václavem Dostalíkem, se kterými vytvořili družstvo, které bojovalo o přední umístění v mistrovské a celostátní soutěži. V polovině šedesátých let přestoupili tito chodci do TJ Lokomotivy Olomouc, která jim vytvořila lepší podmínky pro přípravu a pro absolvování závodů po celém Československu, ale i k pořádání vlastního chodeckého závodu. V roce 1967 tak dali hlavy dohromady se schopnými organizátory Jaroslavem Polákem a Františkem Dvořákem, aby založili “Olomouckou desítku“. Začali s vizí závodu, který by se každoročně opakoval a stal se populárním mezi našimi předními chodci. Za místo chodeckého závodu vybrali Smetanovy sady, dějiště mezinárodních květinových výstav, které spolu s ideálním okruhem v parkovém prostředí vytvořilo neopakovatelnou atmosféru závodu. Proto se brzy závod stal vyhledávaným nejen mezi našimi, ale i zahraničními chodci. První ročník v roce 1967 se konal za nepříznivého deštivého počasí, to však pořadatelům neubralo na elánu. „Zapršelo nám štěstí!“ oznamovali účastníkům olomoučtí a hned pro druhý ročník naplánovali utkání chodců města Olomouce proti chodcům z dánského Odense. Ty v roce 1968 přivezl do Olomouce legendární reprezentant Harry Kristensen. V utkání zvítězilo družstvo Olomouce ve složení Dostalík, Lajčík a Bráblík podle bodovacích tabulek vysoko 1919 ku 1561 bodu. Od roku 1968 byla potom mezinárodní účast na závodech v Olomouci častou záležitostí. Olomoučtí nezapomínali ani na mládež a již od prvního ročníku byly zařazeny do programu dorostenecké kategorie. Mladší dorostenci startovali zvlášť na 5 km, žáci na 1 km a starší dorostenci startovali spolu s muži na 10 km. V roce 1973 byl vedle chodeckého závodu konán poprvé i závod běžecký.
Jardu jsem znal z chodecký závodů od roku 1989 a když jsem přišel v roce 1991 za prací do Švýcarska, stal se mým velkým přítelem a pomohl mi zvyknout si na kapitalistický život, zcela odlišný od toho v tehdejším komunistickém Československu. Po mém návratu k chůzi v roce 2009 mě doprovázel na většině velkých chodeckých závodů nejen doma, ale hlavně v zahraničí, včetně toho legendárního v australském Perthu v listopadu 2016 (Mistrovství světa MASTERS). Od roku 2011 byl také členem našeho spolku SMOLA CHŮZE a nyní zůstává nejen v našich srdcích, ale i naším čestným členem!
Byl to prima kamarád, vždy dobře naladěný, spolehlivý a přátelský člověk, vždy ochotný poradit a pomoci, který nikoho nezklamal.
Do konce jeho života jsme byli v trvalém kontaktu, naposledy letos na jaře v Olomouci (60.ročník Olomoucké dvacítky)........je mi velmi smutno.....a rozhodl jsem se věnovat mu 13.ročník Pražské chodecké hodinovky - 17.října 2026 a uctít tak jeho památku.
ČEST JEHO PAMÁTCE !!!
Josef Smola





- Redaktor
Premiérový titul mezi muži bral Albert Kukla. Eliška Martínková se vrátila ziskem mistrovského titulu na 10.000m chůze na dráze.
Autorka článku: Lucie Nekulová
Zdroj Foto: ČAS
V pátek 12.6. hostil nádherný sportovní areál VUT Brno Pod Palackého vrchem 3. ročník MČR v chůzi na 10 000m mužů a žen, k tomu se mezi obou utkali dorost a junioři/ky na trati 5 000m.
První MČR se konalo v NMNM a bylo teplo. Loni V Benešově se teplo změnilo v peklo při 40°C a o ideálních závodních podmínkách se nedalo hovořit. Letos bylo vše jinak. Časový pořad byl výrazně příznivější. V rámci vícebojařského šampionátu se tentokrát chodci setkali již v pátek v podvečer. Pokud by bylo horko, bylo by již lépe. Krom časáku přálo chodcům i počasí a při závodě dospělých se dalo hovořit o ideálních podmínkách.
Nejdřív se na trať postavily dorostenky a juniorky. Do čela vyrazila dvojice juniorských reprezentantek Součková s Hromádkovou a s mírným odstupem kráčela odvážně Štefáčková.
Vedoucí dvojice budovala stále rostoucí náskok, děvčata si nedarovala ani metr, chvíli to zkoušela jedna, pak druhá, děvčata však šla stále bok po boku a po 4 km předešly ostatní juniorky o kolo a víc. V té době zkoušela útočit Hromádková, Součková však vždy útok zachytila, dotáhla se a zaútočila opět ona. Asi 300m před cílem přišel finální útok Hromádkové, soupeřka nedokázala na drtivý finiš reagovat a Kateřina Hromádková (trenér Šnajdr) si dokráčela pro svůj první mistrovský titulu předevšim velký osobní rekord - 25:18:78. Dosud se ani nepřiblížila 26 min hranici! Klára Součková (tr. Bahenský) si na krk pověsila stříbrnou medaili, když svůj osobní rekord z minulého týdne při MU vylepšila o 18 sec na 25:26.47. Dívky předvedly nádherný souboj, ale bojovalo se i na dalších příčkách. Odvážně zahajující Štefáčková bojovala ze všech sil, ale osamělý závod s větrem na protilehlé rovince i rychlejší úvod ji pomalu doháněl. S velkým úsilím se na ni v polovině závodu dotáhla Kokořová, děvčata se 2 kola přetahovala, načež Kokořová zúročila bohaté zkušenosti a dokázala svou soupeřku utrhnout. Bronz tak brala Eliška Kokořová (tr. Nejezchleba) v SB 28:22.21. Nela Štefáčková sice zůstala bez medaile, ale nedala svou kůži lacino, v posledním kole opět zkoušela útočit a na Kokořovou nakonec ztratila pouhých 5sec a brala bramboru (či čokoládu) v novém OR 28:27.45.
I u dorostenek bylo nač koukat. Na čele kráčela zcela suverénně dvojice Maják - Mulačová, kdy Maják tahala první 3,5k tempo. Pak nastoupila Mulačová a Maják nedokázala reagovat, ten den to jednoduše nejelo. Emma Mulačová (tr. Šafránková) zvítězila v novém osobním rekordu 26:15.61 a připsala si na své konto po tom halovém i venkovní titul. Noemi Maják (tr. Filingr) brala stříbro za 26:52.16. Na bronzový stupínek vystoupala Veronika Zvonková (tr. Nejezchleba) taktéž v osobním rekordu 27:58:35. Ta dlouho bojovala se Sofií Proňovou, dokázala však jejímu tlaku odolat.
Pak do závodu vyrazila pětice dorostenců s juniorem Röslerem. Ten do Brna přicestoval i přes to, že mistrovská soutěž juniorů byla zrušena pro nízký počet přihlášených. Na rozdíl od Vejvančického mu zatím kvalitní čas na 5000m chybí a chtěl to změnit v Brně. Od začátku udával ostré tempo těsně nad hranicí čtyř a půl minuty a kráčel si pro osobní rekord. K překvapení všech zainteresovaných diváků se Marek nejdříve poroučel do penalty zóny, aby byl 2 kola před cílem diskvalifikován. Ne každý se s jeho DQ ztotožňoval a tohle byla jedna z DQ dne, která vyvolala bouřlivou diskusi. Marek si tak na velký výkon musí počkat. Pokusit se o něj mohou s Vojtou při Hodinovce a v Zittau. Rádi je oba uvidíme.
S Markem závod napálila dvojice dorostenců z Duchcova Weis a Slaměník, s mírným odstupem kráčel Drdla. Weis začal na Röslera ztrácet dříve a vypadalo to, že je rozhodnuto. Jenže 3 kola před cílem se dokázal na svého kolegu dotáhnout, uviset jej a nakonec drtivě zaútočit. Jakub Weis bral titul ve vynikajícím obrovském osobním rekordu 23:11.94. Arnošt Slaměník (oba tr. Slaměník) získal stříbro v taktéž výborném výkonu 23:44.84. I u něj jde na dráze o OR, v Poděbradech se však dostal již pod 23min! Výborně závodil i Denis Drdla (tr. Musil / Řežábek). Ten předvedl závod snů, byl připraven fantasticky a zlepšil se o proti ligovému závodu v Radotíně o neuvěřitelných 130 sec na 24:28.05. Úžasné.
Pak nás již čekala desítka dospělých. Muži a ženy startovali ve společném závodě. A stejně jako u mladých jsme mohli sledovat velké souboje na mnoha úrovních. Na čele závodu se usadil Vítek Hlaváč následovaný trojicí Kukla - Zajíček - Gdula. Kukla trpěl. Před závodem obtížně mluvil, týden před tím vypustil start na Slovensku pro nemoc a prvních 5 kol bylo vidět, jak se to snaží prošťouchnout a prodýchnout. Moc mu to nešlo a v tu chvíli by na něj nevsadil nikdo. Za kluky se držel silou vůle jako na gumě. Po 4 km začal pomalu odpadat Gdula, jeho ztráta postupně narůstala, šel ovšem velmi dobrý závod. Po půlce závodu začal zaostávat i Adam Zajíček, který se posledních 14 dní věnoval školním povinnostem a výkon tak ani nemohl být optimální.
O vítězství se tak začal prát Kukla s Hlaváčem. A zpočátku tolik trápící se Kukla začínal mít navrh. Do závodu v tu chvíli promluvili rozhodčí. Vítek Hlaváč obdržel 3 návrhy na vyloučení a k překvapení přihlížejících si odkráčel odpočinout na minutku do PZ. Albert Kukla (tr. Černý) se zmateně otáčel a mířil tzv. na jistotu směr cíl. Za bojovný a soustředěný výkon bral seniorský titul v novém osobnímu rekordu 41:22.08. Stříbro vyválčil Vítek Hlaváč (sám sobě trenérem, 42:22.78) a bronz si na krk pověsil Adam Zajíček (tr. Benčík) - 43:12.97. Čtvrtý Lukáš Gdula taktéž navštívil penalty zónu a dokončil 3 vteřiny před Rudolfem Coganem. Ruda se zpočátku držel s nejlepšími ženami s jediným cílem - v hledáčku měl nový evropský rekord na
10 000m kategorie M50. Když tempo děvčat přestalo vyhovovat, šel si své a šel fantasticky. Za velkého povzbuzování a s perfektní technikou si po rekordu na pětku v Rumburku zapsal i ten desítkový. Nový ER M50 má hodnotu 44:08.11. Fantastické.
Na skvělé výkony z Kladna navázala celá řada mužů. Výkonnostní znovuzrození v tomto roce prožívají Malysa (46:32.45) s Hanykem (46:42.65), mezi ně se vměstnal další zdatný padesátník Nedvídek (46:36.11), rychlým časem překvapil Vojta Novák (47:29.38), obrovské letošní zlepšení potvrdil dvacetiletý Jiří Arnošt dalším OR (48:46.10). Všichni muži předvedli výborné výkony a nádherné souboje, z výkonů vyčnívá neskutečný Cogan.
V ženách nastoupila pouze pětice, ale o to zajímavější. Aktuální česká jednička Ema Klimentová tahala tempo, chtěla využít podmínek a cílila na velký osobní rekord. Na zádech si vezla vracející se Elišku Martínkovou, která proti Kladnu na nic nečekala a do závodu šla od počátku na plno.
Ema šla nádherně. V tu chvíli jsme myslela, že z hlediska technického provedení šlo o její vůbec nejlepší výkon, který jsem kdy viděla. A jsem o tom i nadále přesvědčena. Bohužel si to nemysleli rozhodčí a k překvapení mnohých odešla Ema po půlce závodu směr PZ. Do čela se tak dostala Martínková, která v té době na Klimentovou mírně ztrácela. Eliška Martínková už šanci nepustila, bojovala ze všech sil a závod dokončila v novém dráhovém osobním rekordu 45:12.73. V cíli se mohla oprávněně radovat, neb je zpět a to ve formě. Koleno sice zůstává zatejpované, ale Eliška je evidentně natěšena na závody a kvalitní výkony. Ema Klimentová závod de facto jen došla pro stříbro - 48:14.53. Můžeme jen spekulovat, jaký čas byl v pátek v jejích silách. Alžběta Franklová (všechny tři tr. Čermáková) se po únavové zlomenině zatím nechytila, sice brala bronz, ale čas 50:36.64 určitě není to, co sama od sebe čeká. Životní desítku předvedla čtvrtá Michaela Říhová. Na Kladně jí OR unikl o jedinou sekundu, tady bojoval ze všech sil, nechala na trati vše a odměnou je jí zlepšení více jak o minutu na 52:35.04. Veliká gratulace do Plzně!
I přes několik překvapivých DQ, pohledem techniky byla většina závodníků bezproblémová a rozhodčí příliš práce neměli, což je jen dobře. Na MČR by atleti už chodit měli umět. Opět se potvrdila oprávněnost PZ. Bez ní by se poroučeli medailisté Klimentová - Hlaváč.
Brno nabídlo závody s velkým Z. Nádherný areál a skvěle připravené závody umocnila smršť kvalitních výkonů. I ti výše nejmenovaní přijeli do Brna připravení na výbornou, ve výsledcích převažují OR či nejlepší sezonní výkony. Evropský veteránský rekord. Návrat Martínkové ve velkém stylu. Úžasné souboje nejen na medailových pozicích, celá řada osobních mini soubojů, tak si budeme pamatovat Brno. Díky pořadatelů, děvčatům na osvěžovačce, závodníkům i trenérům. V Brně to byl velký chodecký svátek.
Těšíme se na vás na podzim. Při Hodinovce a v Zittau na viděnou!
- Redaktor
Závod juniorů a juniorek na 5.000m chůze na dráze
V sobotu 6.6.2026 se uskutečnilo letošní mezistátní utkání juniorů. Mezinárodní zkušenosti získávali ve vzájemných soubojích atleti ze 6 zemí - Česko - Chorvatsko - Maďarsko - Polsko - Slovensko - Ukrajina. Závod se konal v polské Ratiboři. V každí disciplíně startovali 2 reprezentanti, za ČR byly nominovány Kateřina Hromádková a Klára Součková, juniory zastupoval Marek Rösler a Vojtěch Vejvančický.
Pro mladé atlety všech kategorií jsou mezistátní utkání skvělou zkušeností. Při domácích startech závodníci bojují proti stále stejným soupeřům a jen málokdy je možnost utkat se se zahraniční konkurencí a zjistit, kde je výkonnostně svět. Mimo Poděbrady takovou možnost nabízí už jen 2 podzimní vrcholy chodecké sezony - Pražská Hodinovka SMOLA KONSTRUKCE v Radotíně a Lusatian race walking v německé Žitavě pořádané AC Rumburk. Oba závody by mladí neměli vynechat, takové zkušenosti jsou nenahraditelné.
Jako první odstartovala ve slunečný a teplý den děvčata. Vzhledem k soupeřkám se nedalo čekat, že by naše juniorky atakovaly první příčky. Přeci jen Ukrajinky, Polky i mladé Slovenky jsou výkonnostně jinde. Stylem start cíl zvítězila naprosto s přehledem ukrajinská chodkyně Veronika Tkachuk, která od začátku vyrazila v před, vybudovala si náskok, opakovaným pohledem přes rameno kontrolovala, že to s ní nikdo ani nezkusí a pak už si šla svoje. Zvítězila s obrovským náskokem kontrolovaným výkonem 23:07.79. Zlepšením o více než 40 sec proti svému výkonu z Dudinců překvapila mladá chorvatská závodnice Lucija Saračevič. Její nový osobní rekord má hodnotu 24:48.76. Slovenka Zámečníková o 1 sec neprolomila 25 min hranici a brala bronz.
Z našich děvčat se lépe vedlo českobudějovické Kláře Součkové, která závod dokončila na 7. místě a zapsala výrazný osobní rekord 25:44.55. Na 10. místě dokončila závod Kateřina Hromádková, i ji mohlo těšit nové osobní maximum 26:43.35. Obě děvčata předvedla osobní rekordy. Na špičku to nestačilo, ale nechtějme po závodnicích něco, co prostě není (zatím) v jejich silách. Předvést při repre akci OR se vždy počítá.
Naši junioři jsou sice výkonnostně výše než děvčata, nicméně jejich soutěž byla taktéž neskutečně nabitá. Závod juniorů byl mnohem zajímavější, od počátku šla pospolu skupina 8 chodců, jako první však brzy odpadnul Rösler. Vejvančický se držel jako na gumě cca 1-2m zpět, ale tempo bylo hodně vysoké. Vojtova ztráta postupně narůstala, odpadávat začali Slováci, jeden z Poláků a Ukrajinec. Na čele se střídala dvojice Illia TYSHKEVYCH (UKR) a Przemysław JASIŃSKI (POL). V posledním kilometru si vítězství pohlídal Ukrajinec (20:54.10), Polák zůstal 6 sec zpět (21:00.19). Osobní rekord mohl těšit třetího Mažgúta ze Slovenska (21.11.57). Vojta Vejvančický dokončil v novém OR 22:16.94 (v hale zapsal o 1 sec lepší čas), kdy šel většinu závodu sám. Marek Rösler získal pro tým 4 body za 9. místo a zapsal svůj letošňák - 23:12.06.
Vejvančický tak může být spokojen na maximum, osobní rekord je osobní rekord a potvrzuje jeho postupný výkonnostní progres. Marek Rösler sice zaostal za OR o 9 sec, ale letošňák při MU zaslouží taktéž jen pozitivní komentář.
Junioři a juniorky mají své letošní dráhové MU za sebou. Jejich hodnocení musí být jen pozitivní. K absolutní špičce má nejblíže Vejvančický, který je o třídu výše proti ostatním a od loňska pokračuje ve výkonnostním růstu. Všichni však za kvalitní reprezentaci zaslouží pochvalu. 3 osobní rekordy a jeden letošňák. Velmi dobrá bilance, realisticky nejde chtít víc. Všichni chodečtí účastníci MU jsou navíc ročník narození 2008 a tak budou v této kategorii i příští rok.
Teď naše mladé chodce čeká v páteční podvečer dráhové MČR v Brně. Bohužel při zranění Mochala (únavová zlomenina) se přihlásili pouze 2 junioři, titul tudíž nebude udělen. Na to je třeba mít alespoň 3 atlety se splněným limitem na startu. Zda se bude chtít klukům trmácet přes celou republiku, uvidíme. Děvčata čeká regulérní závod. Bude zajímavé sledovat, jak se s konkurencí dorostenek a především s únavou poperou obě juniorky. Tím jarní sezona prakticky končí. Čekají nás dovolené, prázdniny, čas odpočinout a připravit se na podzim. Hodinovka a Zittau se bez poctivé přípravy samy neujdou. ??
- Redaktor
Výborné výkony na skvělé trati Hlavní aleje vídeňského Prátru.
Čtvrteční sváteční (v Rakousku Feiertag) dopoledne (4.6.26) ve Vídni bylo zalité sluncem a také skvělou náladou, díky dosaženým výkonům chodců a chodkyň na půlmaratonské skvěle připravené trati Hlavní aleje vídeňského Prátru:

- Redaktor
Rudolf Cogan (ročník 1971) vytvořil nový evropský rekord kategorie MASTERS M50 na 5.000m chůze fantastickým výkonem 21:35,36!!!
Autorka článku: Lucie Nekulová
Zdroj foto: AC Rumburk a Lucie Nekulová
V poslední květnový den se v Rumburku zalitém sluncem konal další ročník tradičního závodu Svátek chůze. A jak už to v Rumburku bývá, zkoušela se v Česku novinka.
Německý rozhodčí Kilian Wenzel vytvořil systém pro rozhodčí. Nesmírně jednoduchý, hezky česky de facto blbu vzdorný a především na rozdíl od jiných systémů, tenhle je dostupný zdarma. Ač v Německu již byl systém hojně využíván, v loňském roce prošel zatím nejtěžší zatěžkávací zkouškou v Zittau a fungoval bez jediného zádrhelu i ve chvíli, kdy bylo v soutěži na trati přes 100 atletů a atletek. Po Zittau se systém rozhodli otestovat i před pár týdny ve Varšavě a bude použit i příští týden při závodě v Borském Mikuláši. A protože Zittau = Rumburk, dali jsme si i tu českou premiéru, tentokrát bez přítomnosti Kiliana. Co je k použití systému potřeba? Chytrý telefon. Naskenuje se kód a hurá na to. Odpadá nutnost běhající spojky, zápis je okamžitě k dispozici, statistiky taktéž. Rozhodčí nemusí nic dlouze vypisovat a může se více věnovat závodům. Paráda. Systém je dostupný v anglické a německé verzi, ale popravdě, pochopit to lze i dle barviček a obrázků. Kilianovi patří velký dík za chodeckou komunitu. Pokud budou rozhodčí ochotni vytáhnout z kapsy telefon a v případě nedostupnosti wi-fi signálu použít minimální množství vlastních dat, je tohle trefa do černého.
Toť k zábavě rozhodčích. A jaká byla ta závodní? Prvním startem dne byl očekávaný vrchol, závod na 5000m. Ruda Cogan po neúspěchu v Radotíně ohlásil útok na evropský rekord v kategorii M50. Rumburští borci nabídli pomoc a spolupráci a tak se v Rumburku bylo nač koukat.
Vojta Vejvančický plnil dle dohody roli zajíce a první 3000m udával přesně dané tempo. Pak plánovaně zvolnil a závod jen došel. V příštím týdnu jej čeká 5000m v rámci MU v polské Ratiboři a tak bylo potřeba jít s rozumem. Vojta si na velký výkon musí týden počkat, Ruda jej předváděl hned. Do posledních 2 km vcházel s náskokem cca 10 sec na cílený čas a bylo to to, co potřeboval. Ruda šel technicky výborně, předváděl soustředěný výkon a v cíli se odměnil novým OR, novým evropským rekordem M50, prostě skvělým časem 21:35.46. Svůj závod si šel od začátku Standa Borissov. I on je technicky prakticky dokonalý, ač jeho projev je od Coganova silového pojetí velmi odlišný. I jemu byl odměnou nový dráhový OR 22:22:47. Na třetím místě skončil volně docházející Vejvančický (23:00.73), který potěšil nejen Cogana svými tempařskými schopnostmi, ale především trenéra a sebe sama technickým provedením v době, kdy zajícoval. Tam nebyla chyba. O 4 sec zpět byl další padesátník Martin Nedvídek. Závod příliš nechutnal Marku Röslerovi, od začátku to nebylo ono, ale i u něj platí, že to byl jen kvalitní trénink. Marka taktéž čeká repre dres v Ratiboři a jistě si mentální nastavení a top formu schovává právě tam. Nejstarším účastníkem závodu byl berounský nezmar Jiří Kovanda (M80!), který dokázal dokončit pod 40min - 39:18.04.
Kdo čekal, že vrcholem soutěžního dne bude pokus o evropský rekord, ten se mýlil. Pánové šli výborně, to né že ne, nicméně všechny přítomné naprosto nadchla pětistovka atletického potěru.
Děvčata a jeden chlapec bojovali ze všech sil, pokoušeli se držet techniku a byli jedním slovem báječní. Pořadí a výkony tam nejsou tak důležité. Nejpodstatnější byla radost a neskutečné nasazení. Závod atletických přípravek vyhrála domácí Daniela Frisnietzová pěkným výkonem 6:48.17.
Na dvojce dívek se vydala do čela závodu žitavská atletka Margarete Heinzel, ale závod trošku přepálila a posledních 500m bylo hodně dlouhých. Jejího zpomalení využila domácí Alenka Kalubová, na soupeřku se dotáhla a jasně zvítězila svým prvním časem pod 12 min- 11:59.03.. Heinzel finišovala o 37 sec zpět a třetí místo vybojovala Karin Košvancová z AC Mladá Boleslav (14:11.41).
Nejpočetněji obsazenou trojku ovládla stylem start - cíl bezchybně jdoucí Noemi Maják (15:47.92). Druhé místo brala její maminka, paní Bertha, která si vyzkoušela trojku poprvé v životě a svým vysoce frekvenčním krokem protnula cíl v čase 17:16.30. Třetí byla Kateřina Policerová ze Spartaku Praha - 17:19.38. Čtvrtá skončila nádherně chodící mladoboleslavská Adéla Klavíková - 17:25.22. Pod 18 min se dostala ještě Lenka Borovičková výkonem 17:35.86.
Jak již je v Rumburku zvykem, po závodech jednotlivců následovala půlhodinová štafeta dvojic. Dvojice se losují, štafet se seskládalo 10 a především u mládeže jde často o první velmi tvrdou lekci z opravdu rychlé chůze. Tohle je totiž super náročný tempový trénink, kdy ze sebe každý vydoluje poslední zbytky sil. Občas je vidno nějaké to technické zaváhání, kdy přeci jen v takové rychlosti jsou si mnozí méně jistí, ale rozhodčí, kteří ještě zbyli na místě, vždy jen upozornili a závodníci se rychle srovnali do správné techniky. A o tom ta štafeta je. Vyzkoušet si něco nového, posunout své limity a navázat nová přátelství. Zvítězil Ruda Cogan s Adélkou Klavíkovou před dvojicí Standa Borissov + Jarda Zeman. A bronz bral Marek Rösler, který si štafetový kolík předával s Ondrou Nedvídkem.
Zajímavý byl souboj matky a dcery Maják. Noemi vypálila do první čtyřstovky, jako by ji maminka honila. 1:42 je brutální čas. Maminka zapsala 2:03. Noemi pak pokračovala velmi rovnoměrně a uvážlivěji na úrovni 1:52 a šla dokonale. Tam nebylo co vytknout. Ukázala, že se na trojce i pětce zbytečně šetří. Tyhle mezičasy jsou velkým příslibem.
Rumburk nám přichystal další krásný závod. Odměnou byl pořadatelům evropský rekord dosažený na jejich stadionu, ale především nadšení a spokojenost všech závodníků. Tak snad za rok zase na shledanou.

- Redaktor
2. kolo chůze pro extraligu mužů a žen + 3. kolo chůze pro I. a II. ligu mužů a žen, KLADNO, 23.05.2026
Autorka článku: Lucie Nekulová
Autor foto: SMOLA CHŮZE z.s.
Ve slunečnou a jak již bývá v posledních letech při ligových kolech zvykem velmi horkou sobotu 23.5. se v okolí kladenského stadionu uskutečnil 1. ročník chodeckého závodu Kladno walking.
Na trati 10 km se setkaly všechny ligové skupiny a úrovně od extraligy po II. ligu.
Pořadatelé se připravili výborně. Velké houbičky na osvěžovačce, dostatek vody, rovinatý okruh z 90% v parku pod stromy. Ideální podmínky pro výborný závod. Nejdříve se postavili ke startu muži. Do čela šel okamžitě Vítek Hlaváč, který chtěl doma vyhrát. S ním držel krok Gdula, Morvay a Kukla. První odpadnul Lukáš Gdula a následně začal ztrácet Michal Morvay. Ani Albert Kukla neměl po Poděbradech, kde šel vynikající výkon, nejčerstvější nohy a Vítek rychle odpáral i jeho. Závod byl vlastně velmi monotónní. O pořadí bylo rozhodnuto. Vít Hlaváč zvítězil zcela suverénně a v cíli se mohl radovat z plného počtu extraligových bodů včetně těch bonusových za výkon - 41:36. Na druhém místě dokončil Albert Kukla (42:17) a o 40 sec zpět skončil třetí amatérský sportovec Michal Morvay. Pod 45 min se dostal ještě čtvrtý Gdula (44:17). Opravdu zajímavé výkony předvedli další závodníci. Rumburský Standa Borissov předvedl osobní rekord 46:35. Nesmírně překvapil kvalitním osobním rekordem Roman Hanyk - 47:07. 10 sec zpět zůstal Martin Nedvídek a po mnoha letech stlačil čas hluboko nejen pod 50min Alexandr Malysa - 47:56. I jeho výkon patří k těm překvapivým. Na dalším místě šel dlouho Vejvančický, který po excelentním výkonu v Poděbradech (45:00) onemocněl a ligu šel tréninkově. Na něj ztrácela dvojice Rösler - Arnošt. Kluci si pomáhali a v posledním kole zavelel Rösler ke stíhačce Vejvančického. V cílové rovince se oba chodci přiřítili k Vojtovi, který atak nečekal. O sec vyhrál Marek Rösler, foto finish uhájil Vejvančický před Jiřím Arnoštem. Ten poprvé dokázal zajít pod 5min/km a hned takový skok - 48:47! Svým výkonem si jasně řekl o reprezentační dres pro MU do 23 let. Pod 50 min se dostal i břeclavský Jarda Hloch a sice nad 50min, ale taktéž v OR dokončil další hradečák Tomáš Gloser - 50:54. Osobními výkony se prezentovali skvěle i další mladíci - Weis, Slaměník, Drdla.
Finish trojice mladých nebyl jediný, i veteráni se snažili. Josef Smola se až v závěru musel sklonit před oddílovým kolegou Sedláčkem, ale právem nebyl z této prohry nadšen. Technické provedení Sedláčka bylo v hluchých místech vhodné spíše do Běchovic než na chodeckou trať…
Mezi ženami byla jasnou favoritkou Ema Kliementová, ovšem největší pozornost se upírala na návrat Elišky Martínkové. Kliementová šla od začátku dopředu, nešetřila se a chtěla potvrdit výbornou formu z Poděbrad. Závod opanoval stylem start - cíl v novém osobním rekordu na okruhu 45:58. Druhá byla dlouho Alžběta Franklová, na Martínkovou měla velký náskok a šla si své tempo. Martínková v prvních kilometrech nepůsobila přesvědčivě. Technické provedení nebylo 100% a ani zatejpované odoperované koleno nepůsobilo, že je Elišce oporou. Jenže Eliška si nejspíše jen potřeboval zvyknout na ostřejší zatížení. V druhé půlce závodu začala tlačit na tempo a jak se zvyšovala rychlost, přicházela i mnohem větší technická jistota, což bývalo obráceně a Eliška vypadal odhodlaně. Bylo vidět, jak moc jí chybělo závodění. A že je závodnice ukazovala každým krokem. Hnala se za Franklovou, přejela ji zcela suverénně a ač to v počátku nevypadalo ani na čas pod 50, nakonec Martínková zapsala 48:55. Franklová to stihla do cíle za 49:48 na třetí místě. Výborně se prezentovala i Michaela Říhová, která se o 1 sec nedostala pod hranici OR - 53:37. Pak již se mezi sebou prala čtveřice juniorek a dorostenek. Tempo udávala dlouho Maják společně s Hromádkovou, ve skupince se schovávala Součková a snažila se udržet Mulačová. Součková v druhé polovině závodu skupinu roztrhala a ostatním se vzdálila. Technicky však především při chůzi ve skupině nepřesvědčila… Při druhé desítce zapsala nový OR 53:57. Hromádková (54:53) porazila o 20 sec Zikmundovou. Kdo nadchnul, to byly obě dorostenky. Noemi Maják předvedla, že delší tratě jí budou sedět. Při první desítce šla tato šestnáctiletá dívenka skvěle, rovnoměrně, bojovně. Čas 55:39 je výborný. Emma Mulačová si již 10km vyzkoušela v Olomouci a tentokrát se zlepšila na 56:24. V závěru to hodně bolelo, ale Emma bojovala a v tomto věku zaslouží obě děvčata absolutorium. Pro 60 min se dostala ještě čtveřice Bugárová, Pohlová - Kučerová, Fišerová a Kokořová. O pouhých 7 sec utekla tato meta domácí Kláře Hlaváčové.
Na Kladně jsme viděli nádherné závody. Závodníci končili vesměs nadšení a na pořadatele i na novou trať pěli jen pochvalné ódy. Pořadatel byl připraven na jedničku, velká poklona pak před Vítkem Hlaváčem. Ten dokončil závod, převléknul tričko a ujal se hned pořadatelských povinností. Po závodech už jezdil s traktůrkem a uklízel okruh…
Závodníci mohli být na maximum spokojeni. Nádherný zelený okruh pod vzrostlými stromy pohltil většinu slunečních paprsků a na výkonech to bylo znát. Těch skvělých byla celá řada a nejde prostě jmenovat všechny, kdo by si to zasloužili. Potěšil další výkonnostní růst mládeže, i nezdolnost našich veteránů. Kladno se prvním ročníkem zapsalo na výbornou. Nezbývá než doufat, že budou i ročníky další. Tohle byla premiéra par excellance!
- Redaktor
Weltklasse im Britzer Garten mit Streckenrekord
Pressemitteilung vom Polizei SV Berlin Abt. Leichtathletik, geschrieben von Andrej Woiczik
Priyanka Goswami (Indien) verbesserte am 16.05.2026 im Berliner Britzer Garten bei den offenen Berlin-Brandenburgischen Meisterschaften im Straßengehen imposant die Streckenrekorde über 10 km Straßengehen.

Die indische Olympiateilnehmerin 2021/2024. Commonwealth Games 2022 Bronze über 10 km Gehen. Asian Championships 2023 Silber über 20 km Gehen Priyanka Goswami lag bis Kilometer 8, dank der Unterstützung von Frederick Weigel (OSC Potsdam e. V.), U18- und U20-Europameister (2022/2023) und U23-Bronzemedaille 2025 über 10.000 Meter Gehen, auf Kurs Asien-Rekord. Unter den Augen von Peter Frenkel, Olympiasieger 1972 und Dritter 1976 über 20 km, verfehlte die indische Weltklasse-Athletin den Asienrekord am Ende nur um 10 Sekunden, stellte aber in 43:49 Minuten einen neuen Streckenrekord auf. Sie verbesserte diesen von Tabea Kiefer (Eintracht Frankfurt) aus dem Vorjahr erzielten Streckenrekord um 3:04 Minuten und stellte auch eine Weltjahresbestleistung auf.
Mit Kylie Garreis (LG Vogtland/48:25 min.), Anna-Maria Gabriel (OSC Potsdam e. V./48:49 min.), Nika Helene Illing (LSV 1971 Ilmenau/48:54 min.) blieben drei deutsche Nachwuchsathletinnen unter der 50-Minuten-Marke.
Über 5 km Straßengehen lieferten sich die österreichische U20-Meisterin 2025 und Zweitplatzierte bei den österreichischen Hallenmeisterschaften über 3000 m Bahngehen 2026 Marlen Staudacher (LAC Klagenfurt, WU18) und Mia Bandoly (SCC Berlin, WU20) ein hochklassiges Rennen. Beide gingen persönliche Bestzeit und verbesserten den alten Streckenrekord um über 1 Minute. In 24:06 Minuten (Netto 24:05 min) ging die Österreicherin österreichische Jahresbestzeit und verwies die Berlinerin um 5 Sekunden in deutscher WU20-Jahresbestzeit auf den zweiten Platz. Die Erfurterin Laura Völkel ging ebenfalls persönliche Bestzeit in 25:17 min.
Andreas Statzkowski (Präsident vom Berliner Leichtathletik-Verband) und die sportlichen Leiter der Veranstaltung Bernd Hölters und Andrej Woiczik freuten sich nicht nur über einen neuen Teilnehmerrekord von 251 Anmeldungen sondern auch über erstklassige Leistungen und ein Fest für die Berlin- und Brandenburgische Leichtathletik.
Strana 1 z 2
