V neděli 28.4. se uskuteční v Nové Městě nad Metují první mistrovský závod dospělých kategorií v chůzi na 10 000m na dráze. Závod bude součástí tradičního chodeckého závodu Točená desítka, krom MČR budou chodci a chodkyně bojovat i o první ligové body tohoto roku.

K uspořádání nového mistrovského závodu vedlo atletické funkcionáře nominační kritérium -  ranking pro OH a ME. Kvalifikovat se na velké závody bude čím dál obtížnější, limity jsou velmi přísné a je třeba využít šancí, které ranking nabízí. 10 000 m se pro dvacítku počítá a mistrovské závody umožňují našim elitním atletům získat bonusové body za vítězství. Závod budou kromě domácích rozhodčích rozhodovat i 3 rozhodčí mezinárodní úrovně.

Organizátorům závodu v čele s Davidem Šnajdrem slouží ke cti, že jsou ochotni do závodu přidat penalty zone, která se u nás prakticky nepoužívá, s výjimkou Poděbrad a  Zittau. Snad tím půjdou ostatním organizátorům příkladem, postavit pit lane není nic složitého.

Lze očekávat účast kompletní české špičky a především v mužské závodě, kde se nám vytvořila skvělá konkurence, bude nač se dívat, vzhledem k čtveřici Hlaváč - Morávek - Zajíček a nečekaně i Gdula. Ten předvedl v Poděbradech kvalitní výkon, o víkendu pak exceloval při MČR v Pardubicích, kdy skončil na půlmaratonské distanci 7. ve velmi dobrém výkonu 1:10:20!

Něco o historii chůze na 10 000m sepsal v krásném článku Rostislav Kolář. Za jeho příspěvek děkujeme:

Mistrovská disciplína 10 000 m chůze historickou perspektivou - autor Rostislav Kolář:

Tento je článek je věnován památce mj. nedostižného propagátora závodní chůze, trenéra, někdejšího reprezentanta, pana MUDr. Petra Brandejského.

IMG 20240218 214802 VelkýChodecké prostředí jednoznačně vítá zařazení Mistrovství republiky na 10 000 m chůze do závodního kalendáře. V prvé řadě je však třeba uvést, že se nejedná přímo o novinku v mistrovských disciplínách.  Na trati 10 000 m, čili na dráze, chodci bojovali o mistrovské tituly již před více než 100 lety (sic!).

Vezměme to ovšem popořádku, jedná se totiž o disciplínu s velmi pohnutou historií v dějinách atletiky, která přinesla Československu mimořádné úspěchy. Stručný nástin nám ukáže jedinečnost samotného závodu na 10 000 m chůze a jistě bude inspirací pro naše závodníky, zejména pokud jde o tehdy dosahované výkony.

Závod na 10 000 m chůze byl dokonce olympijskou disciplínou, a to již v roce 1912 na olympijských hrách ve Stockholmu, kde Čechy reprezentoval Rudolf Richter (vítězem byl Kanaďan G. H. Goulding v čase 46:28,4).  Po první světové válce pak na olympijských hrách v Antverpách konaných v roce 1920 v závodě na 10 000 m chůze (rovněž i v závodě na 3 000 m chůze) reprezentuje mnohonásobný československý rekordman, Josef Šlehofer (vítězem byl U. Frigerio z Itálie v čase 48:06,2). Závod na 10 000 m chůze byl dále na programu olympijských her v Paříži v roce 1924, kde vítězí U. Frigerio z Itálie výkonem 47:49. Do programu olympijských her se závod na 10 000 m chůze vrací po II. světové válce na olympijských hrách v Londýně, jehož vítězem byl Mikaelsson ze Švédska v olympijském rekordu 45:13,2. Naposledy se závod na 10 000 m chůze na olympijských hrách konal v Helsinkách v roce 1952, kde obhájil své vítězství Švéd Mikaelsson v olympijském rekordu 45:02,8. Čechoslovák Josef Doležal byl v rozchodu pátý v čase 47:06,2 (do finále nenastoupil pro zranění, současně na těchto hrách ovšem získal stříbrnou medaili v závodě na 50 km chůze).

Jde-li o Mistrovství Evropy, závod na 10 000 m chůze byl na programu v roce 1950 v Bruselu a v roce 1954 v Bernu, kde vítězí náš reprezentant, světový rekordman Josef Doležal v čase 45:01,8, a to s náskokem více než tři čtvrtě minuty před A. Jegorovovem z SSSR.

Největší událostí v samotném poválečném Československu, pokud jde o závod na 10 000 m chůze, pak bylo památné utkání mistra sportu Václava Balšána se Švédem Wernerem Hardmem konané dne 24. 10. 1945 v Praze na Strahově před zraky více než 20 tis. díváků. Československý závodník totiž v tento den vyzval na souboj světového rekordmana Hardma a po dramatickém souboji stanovil nový světový rekord 42:31,0, který ovšem pro dodatečně vyslovené pochybnosti nebyl mezinárodní chodeckou federací jako světový rekord uznán.

Je možné tedy konstatovat, že závod na 10 000 m chůze je v historii české, resp. československé atletiky, zapsán zlatým písmem. A nyní se můžeme zaměřit na samotné Mistrovství republiky v této disciplíně.

IMG 20240218 215318 VelkýPrvní Mistrovství Československé republiky na 10 000 m chůze se konalo již před 104 lety, tj. v roce 1920 (25. 7.), na stadionu na Letné v Praze, jež bylo dějištěm mistrovství i v následujících letech. Vítězem se stal Josef Šlehofer z AC Praha 1890 výkonem 52:57,6, druhým byl Jan Plichta z SK Slavia Praha (53:58,8) a třetí František Štětina z AC Sparta Praha (55:32). V roce 1921 mistrovský titul obhajuje J. Šlehofer v čase 51:23, přičemž vítězí až do roku 1924 (49:05,6). Po několikaleté odmlce se závod na 10 000 m chůze vrací na program Mistrovství Čsl. republiky v roce 1932, tehdy vítězí výše zmiňovaný Václav Balšán z AC Praha 1890 v čase 49:01. V následujícím roce mistrovský titul obhajuje výkonem 47:32,2. Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze pokračovalo až do roku 1938, kdy na Strahově vítězí Jaroslav Štork-Žofka z AC Sparta Praha (mj. 4.  na 50 km chůze na OH v Berlíně v r. 1936) v čase 48:18,4. Za zmínku stojí rok 1937, kdy se Mistrovství konala hned dvě, jednak Mistrovství ČAAU na Strahově v Praze a jednak Mistrovství chodecké federace v Karlíně, rovněž v Praze. Do té doby byla dějištěm závodu pražská Letná.

Během období Protektorátu se chodci utkávali na 10 000 m chůze v rámci Mistrovství Čech a Moravy v Praze na Strahově. Nejvíce titulů na této distanci v dané době posbíral Václav Balšán v dresech AC Sparta Praha, SK Sparta Michle a SK Jawa (5x, s nejlepším výkonem 43:57,6), 1x vyhrál Otakar Buhl z SK Slavia Praha.

Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze se následně konalo po osvobození vlasti v roce 1945, jehož vítězem byl opět Václav Balšán v čase 43:36. Titul obhajuje i v roce následujícím. V roce 1947 se dějištěm tohoto mistrovství namísto Strahova stává stadion Na Mrázovce v Praze, mistrem se stává Jaroslav Oliva z Železáren Kladno v čase 47:26,2. V roce 1948 se mistrovský titul na Strahově vrací do rukou Václava Balšána ze Sokola Jawa Praha za výkon 47:22,5, který jej obhahuje i v roce následujícím (44:42,4).

V roce 1950 vítězí Jindřich Malý z ATK v čase 49,44,6. V následujícím roce se dějištěm závodu stává Brno a vítězem se poprvé stává nejúspěšnější čsl., resp. český chodec, již výše zmíněný Josef Doležal výkonem 46:02,2. Titul obhajuje až do roku 1954, kdy se historie této mistrovské disciplíny (jak vidno bohudík jen prozatímně) uzavírá. Následující dva ročníky (1952 a 1953) se konaly na Strahově, v roce 1954 se pak chodci naposledy na Mistrovství Čsl. republiky na 10 000 m chůze utkali ve Vítkovicích (čas vítěze J. Doležala byl 45:55,4, stříbro bral legendární tehdy již 40 letý Václav Balšán).

Novodobá (rozuměj 21. století) historie této mistrovské disciplíny v kategorii dospělých se začíná psát v roce současném a můžeme jen popřát účastníkům Mistrovství republiky na 10 000 m chůze, které se bude konat dne 28. 4. 2024 v Novém Městě nad Metují, aby úspěšně navázali na výkony svých předchůdců.

IMG 20240218 215451 Velký