Komentář Míly Lapky, 11.února 2019:

Na žádost a ve spolupráci s šéftrenérem ČAS jsme Komisi IAAF na jejich přesvědčovací dopis o nutnosti změn odpověděli ve smyslu, že vítáme všechny změny a úsilí, které povedou k rozvoji závodní chůze. Pokud jsou však všechny změny výslovně podmíněny používáním kontrolního systému – vložek do bot, pak se ptáme, co tento systém kontroluje a jak funguje? Bez těchto základních informací nelze vyžadovat po národních atletických federacích závažná strategická rozhodnutí.

Kontroluje systém kontakt i propnutí? Bude skutečně dostupný pro všechny? Jak systém funguje? Dává zpětnou vazbu i mimo stadion? Nejde proti přirozenosti vytrvalců trénovat i závodit mimo stadion?

Na tyto otázky, které vznesly ve většině i ostatní atletické federace, jsme dostali následující vyjádření IAAF ve formě odpovědí na často kladené otázky (takže v podstatě zůstaly nezodpovězeny).

Často kladené otázky – vybrané odpovědi z Chodecké komise IAAF národním atletickým federacím:

  • Kdo vyvíjí Kontrolní systém vložek do bot?

Skupina z Research and Technology Centre, Catalonia Polytechnic University, vedoucí projektu Antonio Amigo, současný chodec a kouč, Barcelona.

  • Jak může Chodecké komise IAAF něco navrhovat a spoléhat se na jakýsi kontrolní systém, když ho nikdo neviděl v praxi?

Z důvodu ochrany duševního a patentového vlastnictví a investic, které IAAF vynaložila, není možné zveřejnit další informace, bude patentováno. Do této doby nesmí být testováno veřejně. Členové CHK IAAF testování viděli a byli spokojení, jak systém funguje.

  • Jaké je současné situace s projektem Kontrolního systému – vložek do bot?

Vložkový tréninkový systém byl úspěšně testován v Barceloně v červnu 2017, na různých somatotypech atletů a v různých typech bot za účasti koučů Valentina Massana (bronz na OH na 50km 1996, mistr světa na 20km 1993, nyní pracovník ve výzkumu a vývoji – fyzik) a Montse Pastora, kouče.  Všichni byli velmi zaujati tím, jak systém funguje a dává v reálném čase zpětnou vazbu atletům a trenérům.  Závodní systém bude testován v prvním čtvrtletí 2019 a pak budou osloveni k výrobě komerční partneři.

  • Může systém fungovat v každé botě?

Bylo testováno v každém typu boty, dokonce i v těžkých botách pro horské výstupy. Také v různých povětrnostních podmínkách, včetně vedra, vlhkosti mrazu a dešti.

  • Kolik bude Kontrolní systém stát?

Cena není ještě potvrzena, ale plán je, že bude dostupný pro každého.

 Osobní komentář:

Není pochyb, že ke změnám dojde a je zde snaha, aby byly tyto změny i komerčně úspěšné – podmíněné zavedením kontrolního systému. Naprosto neznámou a utajenou informací je, jak systém funguje, jaká je tolerance k letové fázi, zda je nastaven jako lidské oko atd.

Namísto toho se dozvídáme ve zdůvodnění změn slibující proklamace.

Není ani náhodné, že změna tratí a kontrolní systém je mohutně podporováno ze Španělska, kde se systém vyvíjí, a není ani náhodné, že právě Španělsko a má po čistce mezinárodních rozhodčích největší zastoupení, které je vůbec možné, následováno Itálií. Když odhlédneme od této politiky, je otázka, zda vůbec budou nějací rozhodčí chůze nadále potřeba. Bude to obdoba cílové kamery, kdy také rozhodčí už dávno neměří čas ani neurčují pořadí? Tento krok by k objektivitě rozhodování jen prospěl. Ale jsme opět u naprosté závislosti budoucí podoby závodní chůze na technickém zařízení – elektronických vložek do bot.

Zkusme se však od dočasných mocenských klik odpoutat a podívat se, zda to skutečně může chůzi zachránit. Zkrácení tratí má především komerční, nikoli racionální důvody. Ale právě proto, že je dnes atletika ve vleku přenosů a médií a soupeří o přízeň, pozornost a peníze s jinými sporty a zábavami, není podle vedení světové atletiky jiné cesty, pokud nechce závodní chůze z tohoto atletického kolotoče vypadnout.

Brzy budeme na výkony na 50 km a na 20km vzpomínat jako na historii. Zkrácení tratí možná přinese tolik očekávaný příliv zájemců. 10km přežije každý, kdo je zdravý. Pro českou chůzi se toho mnoho nezmění. Snad jen to, že desítka přiláká více mládeže, což by bylo dobře, ovšem ve světě se bude chodit hluboko pod 40:00. Tyto změny přicházejí zvenčí. Jelikož jsme přežili mnoho hloupostí a závisti přicházející zevnitř chodecké komunity samotné, neobávám se těchto změn. Bude to vyžadovat jiný trénink a jiné mentální nastavení – na skutečný sprint na 10km s dobrou technikou. Také bude pro špičkové závodníky a závodnice snadnější zvládnout obě tratě, než tomu bylo na 20 a 50km.

Pokud se zkrácení tratí navíc zkombinuje s Pit-Lane, (o tom není v proklamacích ani slovo, ale vzhledem ke španělskému autorství této novinky jsem přesvědčen, že se toto pravidlo bude držet při životě) bude z toho skutečná show pro média. Je to asi blízká budoucnost atletiky, která mnohé odnese a něco pozitivního zase přinese. Pokud by to byl opravdu zvýšený zájem mládeže a veřejnosti závodní chůzi zkusit a hýbat se, pak tyto změny přinesou svoje ovoce.